Pod Yellowstonem je mnohem více magmatu, než se předpokládalo
Jak víme, Yellowstone není jen krásný a rozlehlý americký národní park. Pod ním se také nachází kaldera jednoho z největších supervulkánů na Zemi, jehož erupce by měla katastrofální následky pro celou zeměkouli. V této souvislosti je zásadní znát přesné množství magmatu, které se pod Yellowstonem nahromadilo, jak uvádí server Science News.
Supervulkány jsou definovány jako sopky, u nichž došlo alespoň k jednomu výbuchu o síle 8 podle indexu vulkanické explozivity. Jedná se o nejvyšší hodnocení v uvedeném indexu, které se připisuje největším sopečným erupcím v historii. To znamená, že při erupci se uvolnilo více než 1 000 kilometrů krychlových pyroklastického materiálu a výška oblaku popela vyvrženého do atmosféry přesáhla 25 kilometrů.
Nejvíce takových výbuchů zaznamenal Yellowstonský supervulkán. Vědci znají pět takových erupcí amerického supervulkánu, přičemž k poslední došlo asi před 640 000 lety.
Oblast kolem Yellowstonu není klidná. Vědci zde neustále zaznamenávají zemětřesení. Nejsou silné, ale při zvýšené aktivitě v oblasti kaldery sopky jich mohou být až stovky týdně. Nedávno se objevily další znepokojivé informace týkající se supervulkánu. Vědci prokázali, že pod Yellowstonem se nachází až dvakrát více magmatu, než se dosud předpokládalo. Znamená to, že se sopka chystá vybuchnout? To není známo.
Předpovědět erupci je velmi obtížné. Pokud by však supervulkán vybuchl, mělo by to katastrofální následky (více o tom viz: Co by se stalo, kdyby vybuchla Yellowstonská sopka?). Vědci však uklidňují a tvrdí, že není důvod k obavám. Výsledky studie byly publikovány v časopise Science.
Pod Yellowstonem je mnohem více magmatu
Je důležité zjistit, kolik magmatu se pod Yellowstonem nahromadilo, protože to může částečně určit, jak velká erupce tohoto supervulkánu hrozí. Mimochodem, v souvislosti s ní se poměrně často říká, že z hlediska cykličnosti a frekvence, s jakou dochází k jejím erupcím, je tato sopka poněkud opožděná.
Jak je však možné přesně určit, kolik magmatu se v něm nachází? Jednou ze zobrazovacích metod, kterou lze použít, je tzv. seismická tomografie. Ten využívá vibrací země neboli seismických vln k vytvoření trojrozměrného obrazu toho, co se děje pod povrchem Země. Ross Maguire (v současné době působí jako odborný asistent na Illinoiské univerzitě v Urbana-Champaign) dokázal touto metodou zobrazit síť magmatických komor, díky čemuž je patrná i poloha samotného magmatu.
Tyto snímky však nebyly přesné. Bylo zapotřebí ještě lepší metody. Maguire konzultoval své výsledky s Minem Chenem, pozdějším odborníkem na výpočetní seismickou tomografii zvanou „waveform tomography“. Kombinace jejích schopností a snímků, které získal, přinesla očekávané výsledky.
Překvapivé výsledky
Spojením sil se vědcům podařilo dosáhnout lepšího modelování šíření seismických vln. Tím se také výrazně zlepšila kvalita výsledků získaných společností Maguire. Dozvěděli jsme se tak mnohem více o nahromaděném magmatu pod Yellowstonem. Důležité je shrnutí této problematiky samotným výše zmíněným badatelem, který uvedl, že není ani tak možné pozorovat nárůst hladiny magmatu, ale spíše jasněji vidět to, co už tam je.
V magmatické komoře se nachází směs roztavené horniny a krystalických struktur. Čím více je roztavené horniny, tím větší je riziko erupce. Dřívější studie uváděly, že v komoře je asi 10 % magmatu. Zlepšené snímkování odhalilo, že ve skutečnosti je magmatu dvakrát více, a to mezi 16 a 20 %. Podle dřívějších odhadů je magmatu v zásobníku asi 900 kilometrů krychlových. Ty nové ukazují na 1 600 kilometrů krychlových nebo i více.
Ross Maguire však ujišťuje, že to v žádném případě neznamená, že by v blízké budoucnosti mohlo dojít k erupci. Zdůrazňuje přitom, že síť geofyzikálních přístrojů, které neustále monitorují aktivitu supervulkánu pod Yellowstonem, nás na to jistě upozorní. Vědci odhadují, že k erupci by mohlo dojít, až bude v komoře 35-50 % roztavené horniny.
Zdroj: redakce, science.org, sciencenews.org