Pěstování plodin na městských budovách může být řešením pro ekologii i potravinovou soběstačnost

Střecha obytného domu nebo firmy je ideálním místem pro umístění fotovoltaických panelů, protože slunečnímu světlu nebrání stíny a střechy jsou obecně nevyužívané prostory. Pro životní prostředí je lepší přidat panely na stávající stavbu než vykácet novou půdu pro solární farmu, uvádí wired.com. Nový vědní obor známý jako střešní agrivoltaika se ptá: Co kdybychom pod panely pěstovali také plodiny?

Nebyly by to obyčejné zelené střechy, ale spíše fungující farmy. Předpokládá se, že do roku 2050 se počet obyvatel měst více než zdvojnásobí. Vzhledem k tomu, že se lidé budou stěhovat do metropolí, mohla by střešní agrivoltaika zajistit lidem potravu a učinit život ve městě snesitelnějším.

Myšlenkou agrivoltaiky je nabídnout rostlinám přírodní podmínky na střechách domů. V Coloradu vědci experimentují s pozemními agrivoltaickými zahradami a zjišťují, že rostliny, pěstované ve stínu, lépe prosperují. Jsou totiž nuceny více „hledat“ světlo a to je skvělé například pro listové plodiny, jako je salát, protože to zvyšuje jejich výnosy. Také papriky dávají v agrivoltaických systémech třikrát více plodů než na plném slunci. Bonusem budiž, že zastíněné rostliny spotřebují přibližně polovinu vody než na přímém slunci.

• 

Rostliny pěstované na střechách domů by nemusely být nutně jen potravinářskými plodinami. Pod panely by mohly růst také květiny, které by prospívaly místním opylovačům. Vědci si také pohrávají s návrhy poloprůhledných solárních panelů, které by fungovaly lépe pro rostlinné druhy, které nemají rády úplný stín, ale také jim nevyhovuje přímé sluneční záření.

Panely a rostliny by spolupracovaly na bázi jakési symbiózy. Rostliny by totiž na oplátku za stín zvyšovaly účinnost panelů. Rostliny se totiž v jistém smyslu potí. Přesněji řečeno, v rámci fotosyntetického procesu vylučují vodní páru a právě pára, stoupající do panelů je bude ochlazovat. A to je skvělé, protože když se panely přehřívají, jsou méně účinné.

Asi nejjednodušší bude, začlenit střešní agrivoltaiku do nových stavebních projektů a tento nový trend podpořit dotacemi. V dlouhodobém horizontu by takový systém produkoval jak solární energii, tak plodiny na neomezenou dobu. Takovéto místní pěstování plodin by mělo výhody i v rámci boje s klimatickými změnami. Snížila by se potřeba převážet rostlinné produkty na velké vzdálenosti nákladními auty, která vypouštějí oxid uhličitý a zelená vrstva by ušetřila majitelům budov nějakou tu korunu díky izolaci střechy.

Aby bylo jasno, výzkum je teprve v počátcích. Vědci se teprve učí na zemi, kterým plodinám se pod agrivoltaikou nejlépe daří. V každém případě se tento úmysl zdá být smysluplným. Agrivoltaika využije neobsazené střešní plochy po celém světě, uchrání velké plochy půdy a zajistí čistou energii a potraviny pro rostoucí počet obyvatel měst.

Zdroj: wired.com