„Pekelná kachna“ má problém. Ruský stíhací bombardér Su-34 přišel o mýtus neporazitelnosti
Ruské letectvo již na Ukrajině ztratilo minimálně čtyři nejnovější stíhací bombardéry Su-34. Nejmodernější letoun přezdívaný Hell Duck (Pekelná kachna) měl podle velení ruského letectva ambice stát se „nesmrtelným“. Svými výkony ale zklamal.
Suchoj Su-34 měl změnit ruské letectvo. Je považovaný za nejschopnější ruské letadlo, určené k leteckým útokům proti pozemním a námořním cílům. Má kokpit, ve kterém vedle sebe sedí pilot a druhý pilot (navigátor, zbrojní důstojník). Kokpit je dostatečně velký a prostorný, aby se uvnitř člověk postavil, je zde dokonce i záchod a malá kuchyňka. Kapsle kokpitu je pancéřována proti protiletadlové palbě masivním titanovým plátem. Pancéřované jsou i další části letadla.
Kromě 12 míst na křídlech a trupu k nesení více než deseti tun různých bomb a střel má i 30milimetrový kanon pro pozemní útok. Dvaadvacetitunový proudový letoun se může pochlubit také vícerežimovým radarem a sadou elektronických protiopatření Khibiny proti útokům raket, popisuje server 19FortyFive.
Su-34 je zvláštní letoun z několika důvodů. Má vysoké užitečné zatížení a dolet dálkového bombardéru s manévrovatelností stíhače. Jedním z jeho hlavních rysů je výrazné prodloužení ocasu s nádržemi, brzdným padákem a radarem, který může varovat piloty před blížícími se raketami.
O tomto letounu se poprvé začalo mluvit v roce 2015, kdy tyto mohutné stroje dorazily do Sýrie, kde prošly prvními bojovými zkouškami jako bombardéry. Některá letadla jsou i na nejsevernějších základnách Ruska, odkud dosáhnou vzdušného prostoru nad severovýchodním Grónskem, což by mohlo ohrozit zájmy USA a NATO v regionu.
Prvním černým rokem se ale pro „Pekelnou kachnu“ stal rok 2019, kdy ruské letectvo přišlo v lednu nejprve o dva Suchoje nad Japonským mořem, když se oba stroje srazily během nácviku manévrů za špatného počasí. Další katastrofa přišla 6. září, kdy se srazily další dva Su-34. Tu největší ránu prestiži bombardéru ale uštědřil konflikt na Ukrajině, kde Rusko už přišlo minimálně o 4 stroje.
Ukazuje se, že nasazení těchto strojů proti protivníkovi s výkonnou protivzdušnou obranou není příliš efektivní. Pokud se letoun pohybujete vysoko, dostanou ho systémy jako S-300, pokud se pohybujete nízko, vždy se může objevit někdo s přenosným systémem jako je relativně levný americký Stinger. Cena ruského „superletadla“ je vysoká a podle serveru Forbes se pohybuje okolo 50 milionů dolarů, co je v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun.
Zdroj: 19FortyFive, Forbes