Obloha v plamenech. Festival krvavé polární záře je v plném proudu

Již několik dní pozorují obyvatelé severu na noční obloze neobvyklou červenou záři. Tento znepokojivý jev však není důsledkem požáru, ale skutečné bitvy v ionosféře, jak píše server Space. Země totiž bojuje proti mimořádně silnému útoku slunečního větru a své úspěchy slaví tím, že oblohu osvětluje polární září. Proč je polární záře tentokrát obzvlášť krvavá?

Dobré počasí pro polární záři trvá již od 16. února a dá se očekávat minimálně do 20. února. V těchto dnech se musí zemská atmosféra vyrovnat s mohutným útokem slunečního větru. Výsledkem této vesmírné potyčky je mimořádné zobrazení červené polární záře.

Tuto krvavou tvář polární záře uvidí obyvatelé rozsáhlých oblastí Kanady, Skandinávie a severních oblastí Spojených států. Takto se její rudé barvy představily nad Skotskem.

Na čem závisí barvy polární záře?

Červená záře polární záře není nic hrozivého, ale je to vzácná podívaná. Nejčastěji se polární záře raduje v neonově zelené barvě, i když může zářit i fialově, modře nebo růžově. Je to proto, že barvy polární záře jsou výsledkem záření atomů, které se srážejí se slunečním větrem. Závisí na druhu prvků a na výšce, ve které ke srážce dochází.

Za zelenou barvu polární záře jsou zodpovědné atomy kyslíku a za modrou barvu atomy dusíku. Zemská atmosféra je však směsí plynů a při srážce s plazmovými tryskami může reagovat a zbarvit nám oblohu do přechodných barev. Červená barva se objeví, pokud se ve výškách nad 200 km rozruší atomy kyslíku. Takovému jevu přeje intenzivní sluneční aktivita.

Proč jsou polární záře červené?

V současnosti pozorovaná polární záře je důsledkem koronálního výronu hmoty, ke kterému došlo na Slunci 15. února letošního roku. Jeho účinky v současné době zasahují zemskou atmosféru a proudy plazmatu se snaží prosadit v ionosféře. Čím agresivněji se jim to daří, tím prudší je reakce a tím malebnější jsou polární efekty. Hodně červené barvy znamená, že „sluneční říhnutí“ bylo silné, protože kyslík v nejvyšších částech atmosféry reagoval nejintenzivněji.

Zdroj: redakce, space.com