Nová technika odstraňuje z vody více než 98 % nanoplastů

Aby mikroplasty a nanoplasty nepronikaly hluboko do našich těl a mozků, přišli vědci z University of Missouri s potenciálně udržitelným a bezpečným způsobem, jak vodu zbavit mikroskopických znečišťujících látek.

Nikdo zatím neví, jakou hrozbu představuje znečištění plastem pro lidské zdraví, ale nedávné zjištění, že spolu s vodou pijeme i neviditelné úlomky plastů, mnohé pochopitelně znepokojuje.

Pomocí přírodních tekutých složek, které mají nízkou toxicitu, tým prokázal, že dokáže ze sladké i slané vody odstranit přibližně 98 procent nanoskopických polystyrenových kuliček. Píše sciencealert.com.

Rozpouštědlo, které vědci zkonstruovali, plave na povrchu vody podobně jako olej. Stačí však rychle promíchat a – voilá! – kapalina zachytí mikroskopické plasty ve vodě a vynese je na hladinu.

Vědci z Missourské univerzity zjistili, že když pipetou nasají vrchní vrstvu kapaliny, mohou z kontaminovaných vzorků vody odstranit téměř všechny nanoplastové kuličky.

Ve slané vodě se jim touto metodou podařilo extrahovat 99,8 % všech polystyrenových znečišťujících látek.

Důkaz konceptu ukazuje nákladově efektivní a potenciálně „udržitelné řešení problému nanoplastů“, tvrdí výzkumníci. Po dalším výzkumu by se tato technika mohla ukázat jako užitečná i pro čištění vody od jiných znečišťujících látek, jako jsou například věčné chemikálie.

Extrakce plastů – doma převařením, venku pomocí rozpouštědel

Předchozí studie zjistily, že voda z kohoutku a balená voda obsahují množství mikroskopických kousků plastů, zejména nanoplastů o velikosti do jednoho mikrometru.

Podle některých odhadů je v každém litru balené vody v průměru zhruba 240 000 nanočástic plastů.

Tyto biologicky nerozložitelné útvary jsou někdy vyráběny záměrně a někdy vznikají z rozpadlých mikroplastů.

Mohou snadno pronikat do přírodních ekosystémů, a to prostřednictvím řek nebo kanalizačních sítí, případně otěrem pneumatik, zemědělským splachem nebo z čističek odpadních vod. Nanoplasty se dnes nacházejí ve vodních nádržích po celém světě, včetně míst tak vzdálených, jako jsou mořské hlubiny, Arktida a horská jezera. „Nanoplasty mohou narušovat vodní ekosystémy a vstupovat do potravního řetězce, což představuje riziko pro volně žijící živočichy i pro člověka,“ říká chemik Piyuni Ishtaweera, který výzkum prováděl během svého působení na MU. Kromě toho mohou na povrchu nanoplastů ulpívat škodlivé chemické látky, jako jsou těžké kovy nebo zpomalovače hoření, které mohou případně interagovat s biologickými membránami.

Odstranit takovéto drobné škodliviny z životního prostředí není snadné.

Nedávno vědci v Číně zjistili, že převařením vody z kohoutku lze však odstranit až 90 % nano- a mikroplastů. (Více zde)

To by mohl být jednoduchý způsob, jak odstranit znečišťující látky z pitné vody, ale není to užitečné pro větší vodní plochy, které mohou být kontaminovány.

Nová technika z MU by mohla znečištění nanoplasty vyřešit jednou provždy.

„Naše strategie využívá malé množství designového rozpouštědla k absorpci plastových částic z velkého objemu vody,“ vysvětluje chemik Gary Baker.

„V současné době není sice kapacita těchto rozpouštědel dobře známa. V budoucí práci se však maximální kapacitu rozpouštědla pokoušíme zjistit. Kromě toho budeme zkoumat metody recyklace rozpouštědel, které v případě potřeby umožní jejich opakované použití.“
Studie byla publikována v časopise ACS Applied Engineering Materials.

Zdroj: Science Alert