Mars by se mohl ohřívat pomocí „třpytek“ zachycujících teplo, spekulují vědci

Myšlenka přeměny Marsu na svět vhodnější k obývání lidmi je běžnou součástí vědeckofantastické literatury. Mohlo by se to však podařit v reálném životě?

Vědci nyní navrhují nový přístup, jak ohřát planetárního souseda Země tím, že do atmosféry budou v podobě aerosolů vhánět upravené částice (velikostí podobné komerčně dostupným třpytkám a vyrobené ze železa nebo hliníku), které budou zachycovat unikající teplo a rozptylovat sluneční světlo směrem k povrchu Marsu. Cílem by bylo posílit přirozený skleníkový efekt na Marsu a během deseti let zvýšit povrchovou teplotu o zhruba 50 stupňů Fahrenheita (28 stupňů Celsia). To by samo o sobě neumožnilo obývat Mars lidmi, ale vědci, kteří návrh vypracovali, to považují za potenciálně proveditelný první krok, píše Reuters.

Terraforming znamená úpravu prostředí planety tak, aby se více podobala Zemi. V případě Marsu je oteplení planety nezbytným, ale nedostatečným prvním krokem. „Předchozí koncepce se zaměřovaly na uvolňování skleníkových plynů, ale ty vyžadují velké množství zdrojů, kterých je na Marsu málo,“ uvedl planetární vědec z Chicagské univerzity Edwin Kite, který se podílel na vedení studie zveřejněné tento týden v časopise Science Advances. „Klíčovými prvky našeho článku je nový návrh na využití upravených nanočástic k ohřívání atmosféry Marsu a modelování klimatu, které naznačuje, že tento přístup by mohl být mnohem účinnější než předchozí koncepty. To je důležité, protože to představuje potenciálně proveditelnější metodu úpravy klimatu Marsu, která by mohla být základem pro budoucí strategie průzkumu Marsu,“ dodal Kite.

NASA vyslala robotická vozítka k průzkumu povrchu Marsu a sondu InSight ke studiu nitra planety. Cílem programu Artemis americké vesmírné agentury je vyslat v příštích letech astronauty na povrch Měsíce poprvé od roku 1972 v rámci přípravy na možné budoucí mise lidí na Mars.

Oteplení Marsu není nemožné

Lidské osídlení na Marsu se potýká s mnoha problémy: nedostatkem dýchatelného kyslíku, škodlivým ultrafialovým zářením kvůli řídké atmosféře, slanou půdou, která není vhodná pro pěstování plodin, prachovými bouřemi, které někdy pokrývají velkou část planety, a dalšími problémy. Vážnou překážkou jsou však i mrazivé teploty.

„Navrhujeme ukázat, že myšlenka oteplování Marsu není nemožná. Doufáme, že naše zjištění povzbudí širší vědeckou komunitu i veřejnost k prozkoumání této zajímavé myšlenky,“ uvedl hlavní autor studie Samaneh Ansari, doktorand na katedře elektrotechniky a počítačového inženýrství na Northwestern University v Illinois.

Průměrná teplota na povrchu Marsu je přibližně minus 85 stupňů Fahrenheita (mínus 65 stupňů Celsia). Díky slabé atmosféře sluneční teplo z povrchu Marsu snadno uniká do vesmíru. Cílem návrhu by bylo umožnit existenci kapalné vody na povrchu Marsu, který má vodu ve formě ledu v polárních oblastech a v podpovrchových oblastech. Vědci navrhli nepřetržité vypouštění drobných tyčinkovitých částic – nanorodů – do atmosféry rychlostí asi osm galonů (30 litrů) za sekundu po dobu několika let.

„Myšlenkou je buď dopravit materiál, nebo ještě lépe dopravit výrobní nástroj a vyrobit nanopruty na planetě, protože na povrchu Marsu je železa a hliníku dostatek,“ řekl Ansari.
Výzkumníci si uvědomují možnost nezamýšlených důsledků při terraformaci jiného světa ve prospěch lidstva. Vědci by například rádi zjistili, zda se na Marsu v minulosti – nebo možná i v současnosti – vyskytoval život v podobě podpovrchových mikrobů.

„Přestože by nanočástice mohly Mars zahřát, přínosy i případné náklady tohoto postupu jsou v současné době nejisté. Například v nepravděpodobném případě, že by marsovská půda obsahovala nenapravitelné sloučeniny toxické pro veškerý pozemský život, pak by byl přínos oteplování Marsu nulový,“ uvedl Kite. „Na druhou stranu, pokud se na povrchu Marsu podaří vytvořit fotosyntetickou biosféru, mohlo by to zvýšit kapacitu sluneční soustavy pro rozkvět lidstva,“ dodal Kite. „Na straně nákladů, pokud na Marsu existuje život, pak by studium tohoto života mohlo mít velký přínos, který by odůvodňoval důkladnou ochranu jeho stanovišť.“

Zdroj: Reuters