Kde končí hranice Země a kde začíná vesmír? Víte to?
Když horolezci zdolávají Mount Everest, běžně s sebou nosí kyslíkové láhve, což jim umožňuje volně dýchat ve velkých výškách. Každý už dnes ví, že čím blíže k okraji zemské atmosféry, tím méně kyslíku je k dispozici, píše se na webu Livescience. Kde ale vlastně končí zemská atmosféra? A kde začíná vesmír?
Každá z vrstev atmosféry hraje určitou roli k zajištění toho, aby naše planeta mohla hostit všechny druhy života, a to od blokování rakovinotvorného kosmického záření až po vytváření tlaku potřebného k výrobě vody.
„Jak se vzdalujete od Země, atmosféra se stává méně hustou,“ uvedla Katrin Bossertová, vesmírná fyzička z Arizonské státní univerzity. „Mění se také složení a začínají převládat lehčí atomy a molekuly, zatímco těžké molekuly zůstávají blíže k zemskému povrchu,“ dodává.
Jak postupujete v atmosféře vzhůru, tlak neboli tíha atmosféry nad vámi rychle slábne. Proto vám při startu v letadle nebo při rychlejším výjezdu autem do hor může praskat v uších. Nakonec se vzduch stane příliš řídkým na to, aby běžná letadla vůbec mohla létat, protože nejsou schopna vytvářet dostatečný vztlak.

V této oblasti podle vědců končí naše atmosféra a začíná vesmír. Je známá jako Kármánova linie, pojmenovaná podle amerického fyzika maďarského původu Theodora von Kármána, který se v roce 1957 jako první pokusil definovat hranici mezi Zemí a vesmírem. Obvykle je definována jako 100 kilometrů nad Zemí.
Kármánova linie je také přibližná oblast, která označuje výšku, nad níž jsou družice schopny obíhat kolem Země, aniž by shořely, ale přitom nevypadly z oběžné dráhy. Je možné, aby něco obíhalo kolem Země ve výškách pod Kármánovou linií, ale vyžadovalo by to extrémně vysokou oběžnou rychlost, kterou by bylo těžké udržet kvůli tření. Kármánova linie je tedy pomyslná, ale praktická hranice mezi leteckou dopravou a cestováním do vesmíru.
Pokud by někdo dosáhl Kármánovy linie, všiml by si něčeho? Uvědomil by si, že se v podstatě pohybuje na hranici mezi Zemí a vesmírem? Ani ne. „Vizuálně se ve skutečnosti nic nemění. Nejde o žádnou fyzikální čáru, tak aby si člověk jejího překročení všiml,“ říká Bossertová.
A co schopnost přežít, byť jen krátkou dobu, na Kármánově linii? Co kdybyste tam byli vysazeni bez skafandru nebo kyslíkové nádrže? Pokud byste se tam dostali, byli byste schopni v tak velké výšce dýchat? A mohli by se do takových výšek vůbec dostat ptáci?
Technicky vzato i ptáci by mohli být schopni letu až po zmíněnou hranici. Obecně ale živočichové nemohou přežít ve výškách nad ‚Armstrongovou hranicí‘, což je asi 20 km nad zemským povrchem. Tlak už je zde totiž tak nízký, že tekutina se v plicích vaří.
Zdroj: livescience.com
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut