Kazachstán, Rusko, Čína a další. Jak se autoritáři naučili lidem vypínat internet
Při lednových nepokojích v Kazachstánu tamní vláda v zemi vypnula internet, aby zarazila protirežimní protesty. Takzvané digitální autoritářství je ve světě stále častější, všímá si web The Conversation.
Nepokoje v Kazachstánu začaly 2. ledna poté, co vláda zrušila cenový strop na zkapalněný zemní plyn, který Kazaši používají k pohonu svých automobilů. Následně kvůli rostoucím cenám vypukly protesty. Okamžitě se objevily zprávy o regionech bez internetu. S rostoucími demonstracemi přibývalo i výpadků internetových služeb. Dne 4. ledna byly hlášeny hromadné výpadky internetu a blokování mobilních sítí, přičemž připojení bylo jen občasné. Do 5. ledna bylo údajně zablokováno přibližně 95 % uživatelů internetu.
Vypnutí přístupu k internetu pro celou populaci je druhem digitální totality. Díky tomu mohla kazašská vláda umlčet projevy nesouhlasu a stát se jediným zdrojem vysílaných zpráv v neklidné době. Je to součást zlověstného trendu, kdy vlády přebírají kontrolu nad přístupem k internetu a jeho obsahem, aby prosadily autoritářskou kontrolu nad tím, co občané vidí a slyší.
V posledních letech k vypnutí internetu jako k formě sociální kontroly a v reakci na protesty občanů došlo v řadě zemí, včetně Burkiny Faso, Kuby, Íránu, Súdánu, Egypta, Číny a Ugandy. Počet výpadků internetu roste, z 56 případů v roce 2016 na více než 80 případů v roce 2017 a nejméně 155 výpadků zdokumentovaných ve 29 zemích v roce 2020.
Foto: geralt /Pixabay
Kazašský prezident Tokajev lednové vypnutí internetu oznámil s odkazem na „teroristické hrozby“. Podle zprávy v ruském vydání časopisu Forbes se kazašské úřady nejprve pokusily zablokovat přístup pomocí nástrojů DPI (Deep Packet Inspection), které mají blokovat internetovou komunikaci. DPI zkoumá obsah datových paketů odesílaných prostřednictvím internetu. I když je užitečná pro monitorování sítí a filtrování škodlivého softwaru, nástroje DPI používají také země jako Čína a Írán k cenzuře webových stránek nebo k jejich úplnému blokování, připomíná web The Conversation.
Technologie DPI však není neprostupnou bariérou a lze ji obejít šifrováním nebo používáním virtuálních privátních sítí (VPN), což jsou šifrovaná datová spojení, která umožňují uživatelům chránit svou komunikaci. Když systémy DPI nestačily k celostátnímu zablokování, úřady se uchýlily k ručnímu odpojení přístupu, i když není jasné, jak přesně.
Jednou z možností je, že úřady přesměrovávaly provoz DNS, tedy způsob, jakým doménová jména vedou lidi na správné webové stránky, nebo že na blokování přenosů spolupracovaly s internetovými operátory. Další možností je, že Výbor národní bezpečnosti Republiky Kazachstán je schopen zablokovat přístup sám.
Dopady vypnutí internetu pocítilo obyvatelstvo okamžitě. Byly omezeny politické projevy a komunikace s okolním světem a byla omezena možnost shromažďování protestujících a demonstrantů. Výpadek internetu také ztížil každodenní život Kazachů. Národ je silně integrován do digitální ekonomiky, od nákupů potravin až po školní registrace, a výpadek internetu zablokoval přístup k základním službám.
JAKO PRVNÍ VYPNULA INTERNET ČÍNA
Podle CNN jako první k vypnutí internetu pravděpodobně přistoupila Čína po etnických a násilných nepokojích v provincii Sin-ťiang na západě země v roce 2009, kdy čínské úřady odřízly celý region od internetu a telefonního spojení.
Přestože Peking pravděpodobně odstartoval trend vypínání internetu, není v tomto ohledu častým pachatelem. Čínská cenzura je obecně natolik sofistikovaná, že úřady nepotřebují používat tak přímočarý nástroj. Stejného výsledku dosáhnou především filtrováním toho, o čem lze diskutovat. Pro jiné země, zejména v rozvojovém světě, může být prosté vypnutí internetu lákavou zkratkou k dosažení této úrovně kontroly.
PUTINA VYSTRAŠILY DEMONSTRACE V ROCE 2011
Jak připomíná web magazínu Time, už je to více než 10 let, kdy Rusko začalo výrazně škrtit internet. Od masových demonstrací proti volebním podvodům v roce 2011, které organizovali opoziční představitelé také pomocí Facebooku a sítě VKontakte, stát vyvíjí právní a technologický soubor nástrojů k regulaci online informací, zavádí filtry obsahu, seznamy blokovaných stránek a pokutuje nebo dokonce vězní lidi za to, co zveřejňují na internetu.
V říjnu 2018 ruská vláda během politických protestů přerušila mobilní datové služby v Ingušsku na jihozápadě Ruska, jednalo se o první takový výpadek internetu v zemi. V srpnu 2019 vláda během protestů v Moskvě zablokovala mobilní internet, což podle organizace Společnosti pro ochranu internetu bylo první státem nařízené vypnutí tohoto druhu v hlavním městě.
V listopadu 2019 pak Kreml učinil svůj dosud nejkontroverznější krok směrem ke kontrole internetové infrastruktury v zemi, a to prostřednictvím tzv. zákona o „suverénním internetu“. Série změn stávajících zákonů teoreticky umožnila ruským úřadům izolovat „RuNet“, neoficiální název pro webové stránky hostované v Rusku a stránky na ruských doménových jménech, od globálního webu v nejasně definovaných krizových obdobích, čímž ruské úřady získaly kontrolu nad toky dat přicházejících do země a z ní.
Zdroj: The Conversation, Time, CNN