Houby požírající plast mohou pomoci při recyklaci. Tvrdé plasty rozloží v rekordním čase
Houby se mohou stát našimi spojenci v boji proti plastovému odpadu. Australští vědci prokázali, že dvě běžné půdní houby si v krátké době poradí s polypropylenem a dosáhnou nejvyšší míry rozkladu zaznamenané v literatuře, píše web Packaging Insights.
Vědci z univerzity v Sydney experimentálně prokázali, že dvě běžné houby – Aspergillus terreus a Engyodontium album – dokáží v krátké době rozložit polypropylen, houževnatý plast používaný k výrobě uzávěrů lahví, nádob na potraviny a plastových obalů. Rozklad polypropylenu může trvat stovky let a obě zmíněné houby si s ním poradí během pěti měsíců. To je nejvyšší rychlost rozkladu zaznamenaná v literatuře, uvedl profesor Ali Abbas z University of Sydney.
Popis a výsledky studie vyšly v časopise Nature.
Vědci zatím našli asi 400 mikroorganismů, které jsou nějakým způsobem schopny rozkládat plastový odpad. Jedna bakterie si například dokáže poradit s 90 procenty PET (polyethylentereftalátu) až za 16 hodin. Zdá se však, že mezi těmito organismy se v očích vědců dostávají do popředí houby, protože jsou nejvšestrannější. Enzymy, které produkují, dokáží zpracovat poměrně velké množství plastů.
Zajímavé také je, že některé z nich jsou dokonce schopny rozkládat tzv. trvalé chemické látky, jako jsou PFAS, ale průběh tohoto poměrně pomalého procesu, nebyl dosud dostatečně prozkoumán.
V souvislosti se znečištěním plasty je pro nás velkým problémem polypropylen. Jedná se o obzvláště tvrdý typ plastu. I pro něj však byly nalezeny způsoby.
V souvislosti s bojem proti polypropylenu se jako obzvláště účinné ukazují dva druhy hub. Jsou to Aspergillus terreus a Engyodontium album. Bylo rozhodnuto otestovat jejich účinnost v tomto ohledu v laboratorních podmínkách. Byla pro ně připravena speciální potrava sestávající z plastu. Samozřejmě muselo být nejprve řádně „uvařeno“. Plast byl vystaven ultrafialovému světlu, vysokým teplotám nebo chemickým látkám, které ho mírně změkčily. Jednalo se o simulaci přirozených podmínek, za kterých se houby setkávají s plastem v takové podobě, že je pro ně možné plast „napadnout“.
Výsledky experimentu předčily očekávání. Ze vzorků předaných houbám se během 90 dnů vstřebalo 25 až 27 % polypropylenu. Celé vzorky byly rozloženy po 140 dnech. Mimořádně zajímavé je také zjištění, že houby si poradí s různými podobami polypropylenu, od granulí až po polypropylenové desky potažené hliníkem.
Zatím je však nepravděpodobné, že by se houby rozkládající plasty v blízké budoucnosti objevily na pultech supermarketů. Vědci budou muset ještě provést řadu testů, včetně potenciálního dopadu na životní prostředí, možnosti urychlení procesu a také posouzení ekonomické proveditelnosti takového projektu.
Zdroj: Nature; Packaging Insights