Diskriminujeme lidi podvědomě kvůli jejich přízvuku?

Na první pohled nás často baví poslouchat různé přízvuky. Způsob, jakým mluvíme, jednoduše odráží zvuky jazyka prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Neměl by mít žádný společenský význam. Ve skutečnosti však lidé přisuzují přízvukům hodnotu a (mnohdy podvědomě) diskriminují nerodilé mluvčí. Výsledky nového výzkumu přinesl web The Conversation.

Kdyby vás někdo požádal, abyste tento text přečetli nahlas s francouzským nebo italským přízvukem, pravděpodobně byste pochopili, co se po vás chce, a byli byste schopni vytvořit jeho určitou verzi, i když by nebyla zcela přesná (za předpokladu, že nejste rodilí mluvčí francouzštiny nebo italštiny).

Ačkoli některé přízvuky, například francouzský, mohou být vnímány jako příjemné, je cizí přízvuk často vnímán negativně.

Lidé například hodnotí prodejce jako méně znalé a přesvědčivé, pokud mají přízvuk, a některé výzkumy ukazují, že je méně pravděpodobné, že někoho doporučí k přijetí do zaměstnání nebo povýšení, pokud má cizí přízvuk.

Zajímavé je, že tato diskriminace se často zdá být nezávislá na tom, zda je přízvuk mluvčího vnímán jako žádoucí, či nikoli. Například lidé měli větší zájem o poukázku do kavárny, pokud poslouchali zprávu od rodilého mluvčího než od někoho s cizím přízvukem, a to bez ohledu na to, zda byl cizí přízvuk francouzský (často považovaný za žádoucí), nebo čínský.

Zdá se, že část tohoto zkreslení vyplývá ze skutečnosti, že cizí přízvuk signalizuje, že osoba je členem „cizí skupiny“ – tedy někým, kdo nepatří do našeho obvyklého okruhu – a lidé mají tendenci upřednostňovat „ty svoje“ před „těmi cizími“. Toto chování začíná již v dětství, pravděpodobně proto, že je přímým vodítkem pro to, zda je nám někdo známý a zda patří do naší „sociální skupiny“.

Nejde jen o předsudky

Studie prokázaly, že lidé mohou diskriminovat nerodilé mluvčí, i když nemají předsudky. Je to proto, že může být pro mozek obtížnější zpracovat řeč s cizím přízvukem – která se vyslovuje jinak než domácí normy. A lidé mají tendenci méně věřit informacím, pokud je obtížnější je zpracovat.

Když byly účastníkům výzkumu předloženy nahrávky výroků, jako například „slunce se každou hodinu zmenší o pět stop“, účastníci hodnotili stejné výroky jako pravděpodobnější, pokud je řekl rodilý mluvčí, ve srovnání s mluvčím s například polským přízvukem.

Výzkum měl dokázat, zda alespoň část zkresleného vnímání byla způsobena obtížemi mozku při zpracování řeči s cizím přízvukem. Pak by usnadnění porozumění přízvuku pro účastníky mělo zvýšit jejich tendenci věřit nerodilým mluvčím.
Z předchozích výzkumů vyplynulo, že vystavení se cizímu přízvuku po delší dobu usnadňuje jeho pochopení. Polovina účastníků tedy před hodnocením důvěryhodnosti výroku poslouchala příběhy, které četli mluvčí s cizím přízvukem. Druhá polovina poslouchala stejné příběhy čtené rodilými mluvčími.

Nejprve bylo zjišťováno, zda se skupině, která byla vystavena poslechu mluvčích s cizím přízvukem, zlepšilo porozumění řeči s tímto přízvukem. Úloha zaměřená na porozumění přízvuku ukázala, že ano.

Klíčovým zjištěním studie ale bylo, že předchozí vystavení řeči s cizím přízvukem také snížilo předsudky účastníků vůči nerodilým mluvčím.

Účastníci, kteří byli poprvé vystaveni mluvě s cizím přízvukem, sice stále hodnotili triviální výroky jako pravdivější, když je četli rodilí mluvčí, než když je četli mluvčí s cizím přízvukem, ale rozdíl byl menší. Bylo také zjištěno, že účastníci, kteří si vedli lépe v úkolu porozumění přízvuku, častěji věřili triviálním výrokům, které četli mluvčí s cizím přízvukem.

Oslavme přízvuky

Tato studie ukazuje, že pouhé zvýšení expozice řeči s cizím přízvukem může snížit potíže mozku se zpracováním přízvuku a následným zkreslením. Vytvořením rozmanitějšího prostředí, v němž se pravidelně setkávají rodilí a nerodilí mluvčí, bychom tedy mohli pomoci potlačit případnou nevědomou diskriminaci na základě přízvuku. Kontakt mezi rodilými a nerodilými mluvčími může rovněž přispět ke snížení předsudků.

Současně je však třeba provést kulturní změnu. Kromě podpory rozmanitosti bychom si všichni měli v první řadě uvědomit, že každý z nás má nějaký přízvuk. A že jednoduše vychází ze zvuků jazykového prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Přízvuk neodráží inteligenci a nesouvisí ani s naší jazykovou vybaveností. Nerodilí mluvčí totiž samozřejmě mohou být v jazyce velmi zběhlí, i když si zachovávají svůj rodný přízvuk.

Zdroj: The Conversation

[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]