Díky rentgenovým paprskům bude rostlinná strava budoucnosti chutnější

Pomocí rentgenových paprsků lze prozkoumat i ty nejmenší části potravin a získat nové poznatky o tom, co způsobuje, že je jogurt měkký, a co je třeba k tomu, aby čokoláda měla tu správnou chuť. Podle vědců z Kodaňské univerzity lze tuto metodu využít k optimalizaci potravin a pomoci nám vyrábět stále chutnější rostlinnou stravu, která je prospěšná pro klima, napsal server Mirage News.

Představte si, že vezmete svou oblíbenou tyčinku Mars nebo jogurt a pomocí rentgenových paprsků zmapujete, co ho dělá tak chutným. Pak si představte, že byste mohli některé z těchto úžasných vlastností a chutí přenést do zdravějších a udržitelnějších výrobků.

Taková představa by se mohla stát skutečností, pokud se použije metoda malého úhlového rozptylu rentgenového záření, známá jako SAXS. SAXS umožňuje pomocí rentgenového záření studovat potraviny na nanonivelizační úrovni, kde se nanometr rovná jedné miliontině milimetru. Metoda SAXS zatím nebyla pro výzkum potravin široce využita, ale katedra potravinářství Kodaňské univerzity na této metodě pracuje a pořídila nový přístroj Nano-inXider, který využívá rentgenové záření mimo jiné ke zkoumání potravin.

„SAXS lze využít k optimalizaci vývoje potravin s ohledem na jejich chuť, texturu a výživovou hodnotu. Když se například podíváme na strukturu a funkci potravin na nanoúrovni, mohli bychom zlepšit jejich design tak, aby se rozkládaly takovým způsobem, že se z nich vstřebá co nejvíce živin. Tímto způsobem můžeme pomoci předcházet obezitě a zlepšit zdraví,“ říká Jacob Kirkensgaard, docent na katedře Kodaňské univerzity.

Může usnadnit konzumaci rostlinných bílkovin

SAXS lze také využít k tomu, aby naše potraviny byly udržitelnější, vysvětluje profesorka Lilia Arhné z katedry potravinářství Kodaňské univerzity. „Naše poznatky o tom, jak složky mléka dodávají mléku zvláštní chuť, pocit v ústech a texturu, mohou být využity při výzkumu rostlinných bílkovin. Pokud totiž dokážeme přesně zmapovat, co způsobuje, že nás mléko vyživuje, je měkké v ústech a chutná sladce a slaně, mohli bychom tyto vlastnosti zkopírovat do nových rostlinných produktů, které by byly šetrnější k našemu klimatu, což by pomohlo přimět více lidí k jejich konzumaci,“ vysvětluje.

Zdůrazňuje, že vývoj nových udržitelných a inovativních potravin závisí na tom, zda dokážeme pochopit a analyzovat strukturu jednotlivých produktů. „Závazek Kodaňské univerzity k metodě SAXS je proto zajímavý. Rozhodně doufáme, že ji průmysl přijme,“ uzavírá Jacob Kirkensgaard.

Zdroj: miragenews.com