Čínská sonda Einstein opustila Zemi, aby prozkoumala vesmír pro rentgenové signály pocházející z černých děr

, , ,

Čína vypustila Einsteinovu sondu, unikátní teleskop se speciální kamerou „humří oko“, který je určen ke studiu rentgenového záření vznikajícího při srážkách černých děr, hvězdných těles a supernov. Sonda, která odstartovala na vrcholu rakety Dlouhý pochod 2C v úterý 9. ledna ze střediska Xichang Satellite Launch Center, je misí Čínské akademie věd ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Institutem Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku.

Jejím úkolem je identifikovat a studovat nové zdroje vysokoenergetického rentgenového záření. Vědci doufají, že se přitom dozvědí více o nejsilnějších událostech a exotických objektech ve vesmíru. Mezi cíle Einsteinovy sondy bude patřit hmota, kterou drtí a pohlcují černé díry, srážky ultrahustých mrtvých hvězd zvaných neutronové hvězdy a exploze supernov masivních umírajících hvězd.  Všechny tyto procesy vyzařují rentgenové záření a vytvářejí fyzikální jevy, které nelze na Zemi reprodukovat, uvádí portál Live Science.

Události, které bude Einsteinova sonda zkoumat, jsou krátkodobé – často se objeví na okamžik, pak zmizí a už se nikdy neopakují na stejném místě. Abyste si těchto rentgenových paprsků všimli, musí mít teleskop velké štěstí, nebo musí mít extrémně široký záběr vesmíru.

Einsteinova sonda má díky svým primárním přístrojům tu druhou možnost. První z nich, širokoúhlý rentgenový dalekohled (Wide-field X-ray Telescope, WXT), má mimořádně široký výhled na oblohu díky své modulární konstrukci inspirované humřím okem. Oči těchto korýšů se vyvinuly jinak než oči jiných živočichů a vnímají světlo spíše odrazem než lomem. Díky tomu má 180stupňové zorné pole. WXT využívá stovky tisíc čtvercových vláken, která směřují světlo na detektory, což Einsteinově sondě poskytuje jedinečnou schopnost pozorovat téměř desetinu nebeské sféry nad Zemí jediným pohledem.

Jakmile sonda objeví zajímavý nebo neznámý zdroj rentgenového záření, může tento objev předat astronomům na celém světě, kteří na něj mohou zaměřit své dalekohledy. To však neznamená, že se Einsteinova sonda musí přesunout k novému cíli.

Druhým hlavním užitečným zatížením sondy je Follow-up X-ray Telescope, který dokáže přiblížit rentgenové zdroje identifikované sondou WXT a studovat je mnohem podrobněji.

Nový teleskop je také podporován svou polohou ve výšce přibližně 595 kilometrů nad Zemí a oběžnou dráhou kolem naší planety. Einsteinova sonda dokončí jeden oblet Země za přibližně 96 minut a během pouhých tří obletů uvidí téměř celou noční oblohu nad naší planetou.

Nová sonda rovněž poskytne údaje pro vysvětlení gravitačních vln detekovaných na Zemi, které jsou způsobeny splynutím černých děr a neutronových hvězd – srážkami, při nichž rovněž dochází k vyzařování rentgenového záření.

zdroj: Live Science

Diskuze Vstoupit do diskuze