Cesty a přistávací plochy by se na Měsíci mohly provádět laserem. Vědci provedli experiment na Zemi

Na Měsíci je možné vytvořit zpevněné cesty a přistávací plochy pomocí laseru, který roztaví měsíční půdu na pevnější vrstvenou hmotu, uvádí studie. Ačkoli tyto experimenty byly provedeny na Zemi s použitím náhražky měsíčního prachu, tato zjištění ukazují životaschopnost této techniky a naznačují, že by ji bylo možné zopakovat i na Měsíci.

Měsíční prach představuje pro lunární cesty značnou výzvu, protože vzhledem k nízké úrovni gravitace má tendenci se při narušení vznášet a může poškodit zařízení. Proto bude infrastruktura, jako jsou silnice a přistávací plochy, zásadní pro zmírnění problémů s prachem a usnadnění dopravy na Měsíci. Doprava materiálů pro stavbu ze Země je však nákladná, proto bude nezbytné využít zdroje dostupné na Měsíci.

Vědci Ginés roztavili jemnozrnný materiál nazvaný EAC-1A (vyvinutý jako náhrada měsíční půdy) pomocí laseru na bázi oxidu uhličitého, aby simulovali, jak lze měsíční prach roztavit na Měsíci soustředěným slunečním zářením na pevnou látku, uvádí Phys.

Experimentovali s laserovými paprsky různé síly a velikosti (až 12 kilowattů a 100 milimetrů v průměru), aby vytvořili odolný materiál, ačkoli zjistili, že křížení nebo překrývání dráhy laserového paprsku vede k praskání. Vyvinuli strategii využívající laserový paprsek o průměru 45 milimetrů k vytvoření trojúhelníkových geometrických tvarů s dutým středem o velikosti přibližně 250 milimetrů. Ty by mohly být vzájemně propojeny a vytvořit pevný povrch na velkých plochách měsíční půdy, který by mohl sloužit jako silnice a přistávací plochy, navrhují autoři.

Autoři spočítali, že k reprodukci tohoto přístupu na Měsíci by bylo třeba ze Země dopravit čočku o ploše přibližně 2,37 metru čtverečního, která by fungovala jako koncentrátor slunečního světla namísto laseru. Relativně malé rozměry potřebného zařízení by byly výhodou při budoucích misích na Měsíc.

zdroj: Phys, studie