Astronomové objevili obrovskou prázdnotu. Není známo, jak vznikla

Astronomové objevili ve vesmíru obrovskou dutinu. Nedokážou vysvětlit, kde se vzala a proč. Prázdnota má tvar koule a rozprostírá se na ploše 500 světelných let, píše portál The Independent.

Rozměrná dutina se nachází v prostoru mezi souhvězdími Persea a Býka. Dutinu obklopují molekulární mračna, místa, kde vznikají hvězdy, pojmenované podle těchto souhvězdí. Vědci v současné době nedokážou přesně určit, jak dutina vznikla. Je známo, že je obrovská, protože má průměr 500 světelných let. Jeden světelný rok je asi 9 bilionů km, což znamená, že by se do dutiny vešlo 150 000 verzí naší sluneční soustavy.

„Na povrchu této obří bubliny již vznikají nebo existují stovky hvězd,“ řekl deníku The Independent Shmuel Bialy, postdoktorand z Institutu pro teorii a výpočty (ITC) v Centru pro astrofyziku (CfA) Harvardovy univerzity, který výzkum vedl.

Vědci mají dvě teorie o vzniku „bubliny“. Jedna z nich předpokládá, že v jejím jádru explodovala supernova, která způsobila jev, který nyní pozorujeme. Druhá možnost je, že „bublina“ vznikla v důsledku výbuchů supernov v průběhu mnoha let, jejichž počet se počítá na miliony.

Vědci dále předpokládají, že molekulární mračna souhvězdí Persea a Býka ve skutečnosti nejsou oddělenými strukturami ve vesmíru. Pozorovatelé se domnívají, že obě vznikly ze stejné rázové vlny po výbuchu supernovy. Podle Shuela Bialyho je to také důkaz, že když hvězda zanikne, její supernova spustí řetězec událostí, které mohou vést ke vzniku dalších hvězd.

Vědci objevili prázdnotu po analýze 3D tvarů blízkých molekulárních mračen. Je to poprvé, co se vědcům podařilo pozorovat mraky ve 3D. Dosud se pracovalo s plochými modely. Ztvárnili miniaturní verzi obřího vesmíru i věcí, které ho obklopují. Poté si se svým modelem „hráli“ v reálném čase, aby odhalili tajemství, která prázdnota skrývá.

„Nyní víme s přesností na jedno procento, kde tyto mraky leží, a můžeme si všimnout mezery mezi nimi. Astronomové již v minulosti testovali teoretické koncepty pomocí simulací, ale toto je poprvé, kdy můžeme použít skutečné, nikoli simulované 3D pohledy, abychom porovnali teorii s pozorováním a posoudili, které teorie fungují nejlépe,“ řekla Catherine Zuckerová, výzkumná pracovnice CfA.

Zdroj: The Independent