Astronomové nahmatali pulz černé díře. Jak to dokázali?

Ve studii zveřejněné serverem Nature Astronomy astronomové z univerzity v nizozemském Groningenu uvádějí, že se jim podařilo nahmatat puls strašidelných objektů zvaných černé díry.

Data ze stovek pozorování shromážděných v letech 1996-2012 umožnila týmu astrofyzika Mariana Méndeze z univerzity v nizozemském Groningenu detailní pohled na korónu černé díry (koróna je světelná hranice z nabitých částic). Vědci pozorovali, jak se kolem vnější strany horizontu událostí, vytváří světelná hranice nabitých částic.

Z pólů pak vybuchují mohutné plazmové exploze, které vyvrhují hmotu do mezihvězdného prostoru. Tyto gigantické exploze mohou být dlouhé až několik galaxií. Vědci tento opakující se jev přirovnávají k rytmickému tlukotu srdce.

Černá díra je známá jako „požírač“ hmoty, které svou gravitací přitahuje vše k sobě. Hmota se v černé díře otáčí a spirálovitě do ní stáčí, čímž vzniká akreční disk, který v důsledku tření a magnetických účinků dosahuje vysokých teplot.

Způsob, jakým se částice v akrečním disku přeměňují na výtrysky, je předmětem výzkumu již několik desetiletí. Astronomové se dlouho přeli o to, zda má koróna (světelná hranice z nabitých částic) nějaký vliv. Odpověď přineslo až patnáctileté pozorování černé díry GRS 1915+105, která se nachází 36 000 světelných let od sluneční soustavy.

Vědci analyzovali radioastronomická a rentgenová data o černé díře. Mezi nimi byl výrazný rozdíl. Když bylo rentgenové záření z centra černé díry silné, rádiové záření bylo slabé a naopak. To naznačuje, že erupce jsou nejsilnější v době, kdy je hranice z nabitých částic nejslabší. A že částice z akrečního disku může směřovat buď do rentgenové koróny, nebo k explozi. Výsledkem je pozorování, že se světelná hranice z nabitých částic mění v ejekci.

Tým se jím nadále řídí. Jejich dalším úkolem je vysvětlit některé podivné údaje z pozorování. Vědci například zjistili, že rentgenová koróna je tak jasná, že ji nelze vysvětlit její teplotou. To znamená, že ve hře může být něco jiného. Vědci se domnívají, že za to může magnetické pole.

Zdroj: nature.com