Viděla jsem souseda sypat toto k jahodám. Nejdřív jsem se mu smála, pak jsem to zkusila a nestačila se divit
Zahrádkáři často znají tipy, které se dědí z generace na generaci. I když některé působí zvláštně a budí nedůvěru, často překvapí svým účinkem.
Zahradničení patří mezi hobby starších i mladších lidí. Někteří jej nesnáší a jiní jej milují. Většina lidí si při této aktivitě vyčistí hlavu, naučí se něco nového a ještě ke všemu si vypěstuje vlastní ovoce, zeleninu nebo květiny.
Vzhledem k tomu, že se zahradničení věnovali již naši předci, dědí se z generace na generaci mnoho osvědčených tipů. Jenže ne každý je zná. Proto se může stát, že vám bude připadat divné, co dělá například váš soused. Ale on zná něco, co vy ne. Něco podobného se stalo i Marii, která se nejprve smála a pak se divila.
Na zahradě procvičíte tělo i hlavu
Marie se ocitla v důchodu a stále hledala aktivity, kterými by se mohla zaměstnat. Věděla, že potřebuje nějakou, u které zapojí hlavu i tělo. A právě zahrada byla správnou volbou. Protože neměla na svém pozemku žádné květiny ani keře, musela vymyslet, kam co zasadí. Do té doby se mohla dívat pouze na smrk.
Pěstování ovoce a zeleniny není náročné
Pro Marii byly jahody, borůvky i maliny z obchodu drahé. I když měla našetřeno a s výší důchodu byla spokojená, věděla, že do práce se už nevrátí a nemůže rozhazovat peníze jen tak.
Protože se tohoto ovoce nechtěla vzdát, rozhodla se, že si ho začne pěstovat sama. Díky tomu, že vedle ní bydlel soused, který měl hodně sazenic a nevěděl, co s nimi, nemusela Marie do zahradnictví. Sousedovi dala za pár sazenic domácí vánočku a oba byli spokojení.
Osvědčené triky a tipy
Maruška si všechny sazenice i jahody zasadila na zahradě. Jelikož ale začínala, koukala se občas přes plot k sousedovi, jak se jeho rostlinám daří. Jeho rostliny byly krásně vzrostlé a začínaly plodit. Jednou si dokonce všimla, jak její soused něco okolo jahod sype. Když zjistila, že okolo nich dává rozemleté skořápky, přišlo jí to vtipné.

Myslela si, že soused zkouší něco nového. O pár týdnů později Marie stále čekala na to, až její jahody nasadí plody. Jenže se nic nestalo a její soused už měl několik malých jahod. Začala se proto zajímat, jak je to možné.
Proč dávat skořápky od vajec k jahodám?
Maruška si došla za sousedem a zeptala se ho, jak je možné, že má tak krásné jahody, když jí se nedaří. Soused jí řekl, že je to díky skořápkám od vajec. Marii v tu chvíli došlo, že se předtím této metodě smála. Nyní pochopila, že to nebylo na místě. Kdyby se totiž místo toho rovnou zeptala, mohla mít už dávno jahody, jako její soused.
Rada zněla jasně. Rozemlít skořápky, rozsypat je okolo jahod a pořádně je zalít. Díky tomu by se měl do jahod dostat vápník. Ten pomůže rostlinám ke zdravému růstu. Marie dostala i varování, aby to udělala jen 1x za sezónu. Jinak by prý jahodám mohla ublížit.
Kromě toho jí soused řekl, že skořápky neslouží jen jako hnojivo, ale také jako ochrana proti škůdcům. Nadrcené skořápky okolo rostlin zabraňují slimákům, aby se dostali k rostlině a okusovali ji. Za tyto rady byla Marie vděčná, protože musela každý den sbírat slimáky, kteří okusovali všechno možné.

Další tipy na přírodní domácí hnojiva
Hned doma si Marie sedla k počítači a začala si zjišťovat, jaká další domácí hnojiva může použít. Jakmile zjistila, kolik věcí z domácnosti lze použít na hnojení a přitom by je jinak vyhodila, nestačila se divit.
Kromě vaječných skořápek lze na zahradě využít i další běžné kuchyňské zbytky. Například kávová sedlina je bohatá na dusík, který podporuje růst listů a zároveň zlepšuje strukturu půdy. Stačí ji rozsypat kolem rostlin nebo lehce zapracovat do půdy. Skvělým pomocníkem jsou i banánové slupky, které obsahují draslík a fosfor. Tyto látky jsou důležité pro kvetení a tvorbu plodů. Můžete je nasekat na malé kousky a zahrabat k sazenicím, případně si z nich připravit výluh, který pak použijete k zálivce.
Dalším účinným hnojivem je dřevěný popel. Obsahuje vápník, draslík a další minerály. Velmi účinné je také droždí. Obsahuje vitaminy skupiny B a enzymy podporující růst kořenů. Smíchá se s teplou vodou a trochou cukru, nechá několik hodin odstát a poté se naředí vodou k zalévání. Všechna tato hnojiva jsou snadno dostupná, levná a šetrná k přírodě. Jaká další přírodní hnojiva se osvědčila Vám?