Manažerka s platem 100 tisíc je zoufalá: Tipněte si, kolik jí zbyde na konci měsíce
Asi už jste slyšeli přísloví, že peníze nerostou na stromech. Své o tom ví i mladá manažerka, která sice má zdánlivě štědrý plat, ale přesto jí na konci měsíce zůstane téměř prázdná peněženka. Není to však jen ojedinělý případ, týká se to většiny z nás, ať už žijeme v hlavním městě, nebo jsme samoživitelkami. Životní náklady totiž dokážou spolknout i to, co by na papíře mohlo vypadat jako pohádkový příjem.
Mnoho lidí si myslí, že když máte vysoké příjmy, musí se vám žít jako v pohádce. Jenže skutečnost, jako je například život v Praze, ukazuje, že i šesticiferný příjem může být sotva dostačující k pokrytí každodenních výdajů. Inflace, rostoucí nájmy, ceny energií, zdražující potraviny a další výdaje totiž v součtu tvoří částku, která dokáže finančně vyčerpat i ty, kteří by podle všeobecných představ měli být za vodou. Co vlastně obnáší měsíční život s vyšším příjmem v metropoli, a proč i lidé se zdánlivě nadstandardními platy musí každý měsíc přemýšlet, kde ušetřit?

Náklady na bydlení: Téměř polovina příjmu je pryč
První položkou, která ukrojí velkou část Moničina rozpočtu, je bydlení. „Pronajímám si třípokojový byt na okraji Prahy za 35 tisíc korun měsíčně. K tomu samozřejmě připočítám energie a poplatky, které letos stouply, takže platím dalších 8 tisíc,“ říká Monika. „A to si nemyslete, že bydlím nějak luxusně. V centru bych za podobný byt zaplatila klidně i dvojnásobek,“ dodává. Podle dostupných údajů z webu se průměrný pronájem pražského bytu pohybuje kolem 28 tisíc korun měsíčně, z čehož vyplývá, že mladá maminka hradí částku jen něco málo nad průměrem. Pro rodinu se dvěma dětmi ale menší byt nepřichází v úvahu, takže jí nezbývá nic jiného, než tuto částku přijmout.
Školné, kroužky a výdaje na děti: Náklady, které bolí
„Dcery chodí na základní školu, ale protože chci, aby měly kvalitní vzdělání, platím za různé kroužky a doučování. Starší dcera má hodiny angličtiny a hudby, mladší zase balet a plavání. Jen za kroužky dám měsíčně kolem 8 tisíc,“ popisuje Monika. K tomu se přidávají výdaje na školní pomůcky, výlety, školy v přírodě a další aktivity. „Za školní obědy zaplatím měsíčně 2 tisíce, a to často děti chodí domu hladové, protože jim oběd nechutnal.“ A co oblečení? „Děti rostou, potřebují pořád nové boty, bundy nebo oblečení na sport. To jsou další výrazné položky do rozpočtu.“
Jídlo: Ceny rostou, úspory nikde
Jednou z největších položek v rozpočtu každé rodiny je jídlo, drogérie a další nezbytnosti. „Nakupuji v běžných obchodech, ne v žádných luxusních delikatesách, ale i tak utratíme za potraviny kolem 20 tisíc měsíčně. A to si dávám pozor na akce a snažím se plánovat jídelníček,“ říká Monika. Ceny potravin i drogistického zboží v Česku za poslední rok výrazně vzrostly. Například máslo stojí přes 60 Kč, litr mléka kolem 30 Kč a běžný nákup základních potravin se často vyšplhá na tisíc korun nebo více.

Doprava a další nezbytnosti
Monika nevlastní auto, nemohla by si dovolit jeho provoz. „Jezdím hromadnou dopravou, což mě stojí téměř 4000 korun ročně. Ale když potřebujeme někam dál, musím si půjčit auto nebo jet vlakem, což taky není levné.“ Kromě dopravy platí Monika za telefon, internet a pojištění. „Jen tyhle služby mě stojí asi 5 tisíc měsíčně. A to nepočítám výdaje na léky, které děti občas potřebují, nebo nenadálé výdaje, jako oprava pračky,“ dodává.
Proč Monice 100 tisíc měsíčně nestačí
Když sečtete všechny Moničiny výdaje, na konci měsíce jí v peněžence zůstane sotva pár tisíc korun. Ty si mladá maminka odkládá na horší časy a nečekané výdaje. „Možná to vypadá, že mám vysoký příjem, ale když zaplatím všechno, co je potřeba, mám problém ušetřit větší částku,“ říká upřímně. „Nechápu, jak to mohou zvládat rodiny s nižšími příjmy,“ dodává.
Podle ekonomů je problém hlavně v tom, že v Praze jsou náklady na život nesrovnatelně vyšší než ve zbytku republiky. „Sto tisíc měsíčně může někomu sice znít jako pohádkový příjem, ale v hlavním městě je tato částka pro rodinu s dětmi spíše nutné minimum,“ vysvětluje ekonom Petr Novotný.
Co se tím dá dělat
Finanční situace, ve které se manažerka nachází, rozhodně není ojedinělá. Rodiny v Praze se potýkají s vysokými částkami za bydlení, s rostoucími cenami potravin a dalšími výdajy, které často převyšují jejich příjmy. „Snažím se hledat úspory, kde se dá. Třeba vařím více doma, nakupuji věci v bazárkách nebo hledám akční slevy nebo výprodeje na internetu,“ říká Monika. Nicméně si sama myslí, že se její situace dlouhodobě neudržitelná. „Doufám, že se situace časem zlepší, protože jinak už opravdu netuším, kde jinde bych mohla ušetřit.“
I přes svůj příjem si Monika nemůže dovolit to, co by si člověk s takovým platem možná představoval – drahé dovolené, značkové oblečení nebo pravidelné návštěvy restaurací. Realita je zkrátka jiná, a i ti, kteří vydělávají nadprůměrně, se často musí uskromnit. Tento příběh ukazuje, že za vysokými čísly na výplatní pásce se někdy skrývá realita plná finančního stresu. Ať už jde o samoživitelku, nebo úplnou rodinu, život v metropoli přináší výzvy, kterým se nelze vyhnout. Vysoký příjem je v Praze možná výhodou, ale rozhodně není zárukou finančního klidu.