Bývalý skladník prozradil, co se děje s potravinami, které spadnou na zem. Nákup si lépe promyslíte
V obchodech, kde se prodávají potraviny, je samozřejmě důležité, aby zde byla zajištěna bezchybná hygiena. Ochrana spotřebitelů je v tomto případě zásadní. Při manipulaci s některými surovinami může nastat situace, kdy dojde k jejich pádu na zem. Tušíte, jak se v takovém případě postupuje? Bývalí skladníci to ví moc dobře.
V České republice jsou hygienické standardy při manipulaci s potraviny dány legislativou. V obchodech se zaměstnanci drží i určitých metodických příruček. Ministerstvo zemědělství třeba uvádí, že vybavení provozoven, kde se manipuluje s potravinami, nesmí negativně ovlivňovat jakost samotných potravin. To zahrnuje i zajištění čistoty na pracovišti.
Přísné kontroly a předepsané postupy
Evropská příručka pro správnou hygienickou praxi zdůrazňuje i význam udržování komplexní evidence ve velkých výrobnách potravin, aby bylo zajištěno účinné řízení bezpečnosti potravin. Týká se to třeba prodejen, kde jsou v nabídce různé sýry, pečivo, ovoce a mléčné výrobky. Zahrnuje to i záznamy o kontrolách a opatřeních přijatých v případě neshod, což je důležité při řešení situací, kdy třeba právě spadne určitá surovina na podlahu.
Při pádu potraviny na zem se rozlišuje, zda se jedná o balenou či neobalenou potravinu. Pokud na podlahu upadne surovina v obalu, riziko kontaminace je minimální. V takovém případě se pouze zkontroluje neporušený obal. V druhém případě, u nebalených potravin, jako je třeba pečivo nebo ovoce, je riziko kontaminace vyšší. Musí se tedy pečlivě zkontrolovat míra znečištění a rozhodnout o dalším postupu. Ten může zahrnovat pouhé omytí (např. u melounu) nebo okamžité vyřazení z prodeje (např. rohlíky).
Klíčovým je v tomto případě systém známý jako HACCP (Hazard Analytics and Critical Control Points), kterým se řídí i světové obchodní značky. Systém zahrnuje identifikaci kritických kontrolních bodů, které jsou určeny ke kontrole bakterií, zárodků a kvasinek. Umožňuje pak efektivně řídit rizika spojená s manipulací s potravinami, včetně situací, kdy dojde k jejich pádu na zem.

Výpovědi bývalých skladníků
Podle výpovědi jistého skladníka, který dřív v obchodě pracoval, je dodržování správného hygienického postupu při manipulaci s potravinami zásadní: „Všechno, co nemělo obal a spadlo na zem, se okamžitě vyhodilo,“ napsal k diskuzi na Facebooku k příspěvku týkajícím se právě tohoto tématu. „Já bych z toho taky nedělal nějaké drama. Prostě se to může stát. V obchodech jsou podlahy celkem čisté a často je zaměstnanci udržují,“ vyjádřil se zase k situaci ohledně spadlých rohlíků další diskutující. Jisté ale je, že pokud na zem upadne potravina, která nemá obal, už by v regále neměla co dělat. Správně by ji zaměstnanec obchodu měl dle vyhlášek okamžitě zlikvidovat. Nepomůže ani staré lidové pravidlo pěti vteřin.

Co se ale děje s vyřazenými potravinami? Ne všechny musí nutně skončit v odpadu. Např. prodejny Lidl už roky nabízejí speciální bedýnky plné nezávadného ovoce a zeleniny, které se zkrátka jen nestačily prodat a obchod jich má přebytek. Plnou bedýnku vyřazených potravin si můžete koupit od 25 korun. Existují i systémy na redistribuci potravin, kdy se bezpečné, ale neprodejné jídlo posílá do potravinových bank. Pokud má tedy třeba balená potravina poškozený obal, ale není nijak kontaminovaná, může se předat některým charitativním organizacím.
Obchodní řetězce by si rozhodně nedovolily prodávat kontaminované potraviny. Kontroly z hygieny jsou časté a pokuty obrovské. Většina supermarketů má navíc zavedené i interní kontroly, které sledují, jak s potravinami zacházejí někteří zaměstnanci. Hypermarket Tesco má dokonce svou vlastní aplikaci, která neziskovým organizacím poskytuje informace o tom, se kterými potravinami od nich mohou počítat. Tomuto obchodu se podařilo zredukovat potravinový odpad až o 71 %.