V Maďarsku postavili 40metrovou Sochu Svobody. Je 100x hezčí, než ta v Americe, podívejte

Kvůli Soše Svobody nemusíte jezdit až do dalekého New Yorku. Její menší jmenovkyni najdete i „za kopcem“ v Budapešti. I když obě umělecká díla spojuje stejný název, osud toho maďarského je daleko pohnutější.

Socha Svobody na Gellértově hoře v Budapešti patří mezi nejvýraznější dominanty maďarské metropole. Při návštěvě populární evropské destinace není možné ji minout. Majestátní památník se ženou a vítězně vztyčenou ratolestí má za sebou bouřlivou historii, která zrcadlí politické a společenské proměny 20. století. Vedle sochy se nachází pevnost (Citadella).

Samotná socha měří 14 metrů, společně s podstavcem dosahuje až 40 metrů. Z 235metrové hory Gellért pokojně dohlíží na celou Budapešť. Díky své poloze je viditelná téměř ze všech částí města a často tak slouží jako orientační bod pro turisty i místní obyvatele. Mimořádně působivý je i pohled na sochu v noci, kdy je osvětlena a majestátně září nad městem. Pro její typický vzhled z dálky se jí přezdívá otvírák na pivo.

Masakr v Budapešti

Rozhodnutí o vybudování památníku padlo krátce po skončení druhé světové války. Autora sochy, maďarského sochaře Zsigmonda Kisfaludiho Strobla, si osobně vybral sovětský maršál Vorošilov, předseda Spojenecké kontrolní rady. Původním záměrem bylo postavit pomník osvobození oslavující sovětskou armádu, která během druhé světové války vytlačila německé jednotky z Budapešti. Během půlročních tuhých bojů zahynulo mezi 100 až 160 tisíci sovětskými vojáky. Žena s ratolestí v rukou představovala symbol míru a naděje.

Přestože šlo o sovětskou iniciativu, náklady na stavbu hradil maďarský stát. Původní plány počítaly s pomníkem o výšce 8 až 10 metrů, ale na naléhání Sovětů byla jeho velikost téměř ztrojnásobena.

Svržení sovětského vojáka

Památník byl slavnostně odhalen 4. dubna 1947 při příležitosti druhého výročí osvobození Maďarska. Kromě ústřední ženské postavy zahrnovala tehdejší kompozice také sochu sovětského vojáka s praporem, sochu muže s pochodní a sochu muže porážejícího draka, který symbolizoval fašismus. Původní nápis na podstavci zněl: „Na památku osvobozujících sovětských hrdinů od vděčného maďarského lidu.“

Během maďarského povstání v roce 1956 byl památník jedním z prvních terčů odporu vůči sovětskému režimu. Skupině revolucionářů vadil zejména sovětský voják, kterého svrhli. Po potlačení revoluce se vrátil na své místo. Definitivní konec přišel po pádu komunismu, kdy byla socha natrvalo odstraněna a převezena do sochařského Memento Parku, pohřebišti také dalších symbolů komunistické éry.

Politická proměna se dotkla i dalších částí památníku. Na podstavci dnes naleznete text: „Na památku všech, kteří obětovali své životy za nezávislost, svobodu a prosperitu Maďarska.“

Maďarská Mona Lisa

Jedna z nejrozšířenějších městských legend tvrdí, že socha měla původně sloužit jako památník pro syna maďarského politika Istvána Horthyho, který zemřel na frontě při letecké nehodě. Tato teorie byla opakovaně vyvrácena samotným autorem sochy.

Zajímavostí také je, že postava ženy byla vymodelována podle dívky jménem Erzsébet Gaál pocházející z malé vesnice Viszák. Přestože její podoba již celá desetiletí shlíží na město s více než 1,6 miliony obyvatel, ona sama se nikdy nedočkala honoráře ani uznání.

V současnosti celý Gellértův vrch společně se sochou prochází obnovou. Pokud během návštěvy Budapešti nechcete minout právě tuto historickou ikonu, s cestou ještě počkejte.