Revizor v anonymitě přiznal: Beru často přes 100 tisíc. Takhle poznám, kdo jede na černo
V pražské hromadné dopravě kontrolují cestující revizoři, jejichž práce je často podceňovaná. Přesto jde o profesi, která spojuje dovednosti z psychologie, práva a fyzické odolnosti. Jak taková práce vypadá? Kolik si revizoři vydělají a jak poznají, kdo jede na černo? Jeden z nich nám poskytl anonymní rozhovor.
Práce revizora v pražské městské hromadné dopravě patří k těm, které si málokdo dobře dovede představit. Denně se setkávají s desítkami lidí, kteří nemají platnou jízdenku, ačkoliv jízdné patří v Praze k relativně cenově dostupným. Jejich výdělky však mohou být opravdu zajímavé, až přes sto tisíc korun měsíčně. Taková částka ale rozhodně není zadarmo.

Kolik si revizoři vydělají?
Základní plat revizora činí přibližně 30 tisíc korun hrubého měsíčně (plat se skládá z pevné a pohyblivé složky). Výraznou část příjmu tvoří pobídková složka, která závisí na počtu vybraných pokut. „Měsíčně si tak mohu přijít i na více než 100 tisíc korun, pokud se dostatečně otáčím,“ říká anonymní revizor. Vysoké výdělky jsou však vykoupeny stresem a náročnými situacemi, které jsou při práci revizora na denním pořádku. Průměrná měsíční mzda činí 64 400 Kč měsíčně (podle DPP), podle Českého statistického úřadu je to 52 814 Kč.
Chcete se stát revizorem? Pak od vás bude DPP (Dopravní podnik hlavního města Prahy) požadovat minimálně středoškolské vzdělání s vyučením, základní znalost PC, Android a IOS, ale také perfektní znalost češtiny. Angličtina je výhodou.
Jak poznají černého pasažéra?
Revizoři využívají především pozorování a intuici. „Člověk bez jízdenky je často nervózní, vyhýbá se očnímu kontaktu a chová se nenápadně,“ vysvětluje revizor. Mezi další poznávací znaky lidí, kteří se rozhodli zariskovat a vyjet bez jízdenky, patří náhlé telefonování při spatření revizora, ale také kontrola kapes a předstírání, že jízdenku hledají. Dále pak sledování okolního dění na zastávce, vyhýbání se místům blízko oken a dveří. Někteří se před revizorem snaží nenápadně vytratit v davu lidí.
Kdo jezdí bez jízdenky nejčastěji?
Podle statistik Dopravního podniku hlavního města Prahy je přibližně 8 % cestujících bez platného lístku. Nejčastějšími černými pasažéry pak jsou:
- Místní obyvatelé, kteří si zapomněli obnovit kupon, nebo je pro ně „jednodušší“ jezdit bez jízdenky a občas zaplatit pokutu.
- Mladí lidé, kteří se snaží ušetřit.
- Cizinci, u nichž může být řešení celé situace složitější kvůli jazykové bariéře.
Jaké situace musí revizoři zvládat?
Každodenní práce revizora s sebou přináší i náročné momenty. „Někteří cestující reagují klidně, jiní se pokoušejí utéct nebo začnou křičet,“ říká revizor. Občas však dochází i na fyzické napadení. Vedle toho zahrnuje práce revizorů i další úkoly než jen kontrolu platných cestovních dokladů. Mezi situace, které by měl být revizor schopen vyřešit, patří například poskytování první pomoci cestujícím, kteří to v dané chvíli potřebují. Dále pak řešení různých dopravních komplikací.

Efektivita kontrol
S digitalizací se práce revizorů zjednodušila. Více než 80 % pokutovaných zaplatí pokutu ihned nebo do měsíce. Novinkou je možnost platby kartou, což výrazně zrychluje celý proces. Zatímco dříve na místě platilo jen malé množství lidí, protože je většina zvyklá platit kartou a hotovost u sebe nemá, nyní je to díky procesu platby kartou přímo u revizora jednodušší. Jen za poslední tři roky vybrali revizoři na pokutách přes 630 milionů korun.
Jaká je budoucnost profese?
Kromě kontrol jízdenek se revizoři stále častěji věnují preventivním aktivitám, které mají zajistit lepší prostředí v městské dopravě. „Nejde jen o pokuty. Pomáháme udržovat pořádek a kultivované prostředí, kde se lidé při jízdě cítí bezpečně,“ dodává anonymní revizor.
Práce revizora je mnohem více než jen kontrolování jízdenek. Jde o důležitou součást pražské hromadné dopravy, která přispívá k jejímu fungování a kultivaci prostředí pro cestující.