Vědci potvrdili, že rychlá chůze přímo souvisí s pomalejším stárnutím

Nová studie z Leicesterské univerzity ve Velké Británii podrobně popisuje vztah mezi tempem chůze a biologickým věkem. Využila rozsáhlé zdroje genetických dat, aby na nich dokázala, že ti lidé, kteří se pohybují rychleji, se dožívají i vyššího věku včetně lepšího zdravotního stavu.

Web NewAtlas již v roce 2019 poukázal na zajímavou studii, která zkoumala souvislosti mezi rychlostí chůze a zdravím. Studie prokázala, že pomalejší chůze ve 40 letech souvisí s biologickými indikátory zrychleného stárnutí a také se zmenšujícím se objemem mozku. Podobně vědci z University of Leicester již dříve prokázali, že pouhých 10 minut rychlé chůze denně může prodloužit délku života až o tři roky. Tito vědci nyní využili genetická data, aby potvrdili, co je podle nich kauzální souvislost.

„Zatímco jsme dříve ukázali, že tempo chůze výrazně ovlivňuje zdravotní stav, nebyli jsme schopni potvrdit, že rychlá chůze skutečně vede k lepšímu zdraví. Použili jsme proto mnoho informací obsažených v genetickém profilu lidí, díky kterým jsme dokázali, že rychlejší tempo chůze skutečně vede k nižšímu biologickému věku, který jsme zjistili změřením telomer,“ řekl hlavní autor studie, Tom Yates.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Telomery jsou čepičky na konci chromozomů, které je chrání před poškozením, a z tohoto důvodu jsou středem mnoha výzkumů účinků stárnutí. Jak se naše buňky dělí, telomery se zkracují a nakonec brání buňce v dalším dělení, čímž je přeměňují na senescentní buňky, které ztrácejí schopnost dělit se. Z tohoto důvodu je délka telomer považována za užitečný marker pro měření biologického věku.

Nová studie analyzovala genetická data převzatá z britské Biobanky od více než 400 000 dospělých ve středním věku a porovnala je s informacemi o rychlosti chůze, jak sami nahlásili, nebo převzali ze sledovačů aktivity, které účastníci nosí. Je popsána jako jedna z prvních studií, která se zabývala těmito faktory a tím stanovila jasnou souvislost mezi rychlejší chůzí a nižším biologickým věkem. Rozdíl mezi těmi, kteří jsou klasifikováni jako rychlí a pomalí chodci, byl až 16letý rozdíl, podle naměřených délek telomer.

„To naznačuje, že nižší rychlost chůze je jednoduchým způsobem, jak identifikovat lidi s vyšším rizikem chronických onemocnění nebo nezdravého stárnutí,“ řekl vedoucí autor studie Dr Paddy. Dempsey.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Výzkum se zaměřuje i na to, jak může celkově aktivnější životní styl bojovat s některými účinky stárnutí, včetně poškození srdce, paněti a kognitivních poruch.

Zdroj: newatlas.com, leicesterbrc.nihr.ac.uk

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026