Našli záhadné středověké město: Lidé ho náhle opustili a nikdo neví proč
Sledovat v Google Zprávách
Archeologové v Polsku potvrdili existenci středověkého města, o kterém se dlouho mluvilo spíš jako o pověsti než o skutečném sídle. Moderní technologie teď odkryly půdorys ulic, domů i místo, kde zřejmě stál kostel. Největší otazník ale visí nad tím, proč lidé prosperující město před zhruba sedmi sty lety náhle opustili.
Lokalitu pomohlo odhalit letecké laserové skenování krajiny – metoda známá jako LIDAR. Paprsky z letadla pronikají vegetací a zaznamenají i drobné nerovnosti terénu, které si člověk ze země prostě nevšimne. Teprve následná geofyzikální měření bez rozsáhlého kopání ukázala, že pod povrchem se skrývá pravidelná síť ulic a základy staveb.
Podle dosavadních poznatků město vzniklo ve 14. století. Badatelé se přiklánějí k názoru, že šlo o obchodní centrum regionálního významu. Naznačuje to rozlehlejší náměstí i šířka hlavní cesty, která odpovídá tehdejším tržním trasám, kudy proudilo zboží i lidé.
Technologie odhalily to, co bylo po staletí skryté
LIDAR dnes patří k běžné výbavě archeologů, ale ještě před pár lety šlo spíš o výjimečný nástroj. V tomto případě vytvořil detailní 3D model krajiny a ukázal pravoúhlý půdorys o rozloze několika hektarů. Ze vzduchu nic patrné není, na modelu však vystoupily obrysy ulic docela jasně.
Následovala magnetometrie, která sleduje změny v magnetickém poli půdy. Díky ní se podařilo určit, kde stály domy, kde mohly být pece nebo dílny. Kombinace obou metod dala výzkumníkům překvapivě přesný obrázek o rozsahu sídla ještě dřív, než se koplo do země.
Ukázalo se, že město mělo desítky parcel. Nešlo tedy o nahodilé seskupení domků, ale o plánovanou výstavbu. Parcely si jsou velikostí dost podobné a ulice se protínají v pravých úhlech, což ve středověku nebývalo úplně samozřejmé.
Fungující komunita s kostelem i hřbitovem
Keramické střepy, kovové předměty i několik mincí dokládají běžný život tehdejších obyvatel. Keramika odpovídá produkci 14. století a mince pomohly datování ještě zpřesnit. Archeologové zároveň vytipovali místo, kde zřejmě stál kostel – napovídá tomu orientace stavby směrem k východu, což bylo pro sakrální architekturu typické.
Nedaleko se nachází prostor, který by mohl být hřbitovem. Pokud se to potvrdí, analýza kosterních pozůstatků by mohla napovědět víc o zdravotním stavu obyvatel i o tom, zda oblast zasáhla některá z epidemií. Zatím je to ale otevřená otázka.
Rozvržení celého sídla působí promyšleně. Vypadá to, jako by město vzniklo na základě privilegia – tedy oficiálního povolení k založení. Taková města měla obvykle jasný ekonomický účel, podporu obchodu nebo osídlení strategického místa. Tady tomu nejspíš nebylo jinak, i když jistotu zatím nemáme.
Proč město osiřelo
Co ale přimělo obyvatele odejít, zůstává záhadou. Stopy po velkém požáru archeologové nenašli, stejně tak žádné jasné známky násilného zničení. Ani obléhání či masakr se podle dostupných dat nepotvrdily.
Jednou z teorií je změna obchodních cest. Pokud se hlavní trasa posunula jinam, město mohlo ztratit význam během několika let, možná i rychleji. Ve 14. století navíc střední Evropu zasáhl mor a další epidemie. Úbytek obyvatel mohl být tak výrazný, že se sídlo přestalo vyplácet udržovat.
Ve hře jsou i politické změny – posun hranic, ztráta podpory šlechty nebo změny majetkových vztahů. Bez zázemí a ochrany mohlo město postupně upadat, až zůstalo prázdné. Definitivní odpověď přinesou až další výzkumy a podrobnější analýzy nálezů.
Objev připomíná, že i pod lesy a poli střední Evropy se stále skrývají zapomenuté kapitoly dějin. Moderní technologie nám dovolují číst krajinu skoro jako mapu, i když ne vždy hned rozumíme všemu co vypráví.
Zdroje: scienceinpoland.pl, naukaoklimacie.pl, lidovky.cz, arup.cas.cz
