Astronomové objevili ve vesmíru místo, kde jsou lepší podmínky k životu než na Zemi

Vesmírné objevy posledních let výrazně mění naše představy o tom, jak běžné může být prostředí vhodné pro život mimo Zemi. Moderní astronomie už dávno neřeší jen otázku, zda existuje život jinde ve vesmíru. Dnes se vědci soustředí na přesné mapování oblastí, kde jsou podmínky pro vznik a trvání života nejen možné, ale podle všeho dokonce příznivější než na naší vlastní planetě. Některé studie dokonce naznačují, že v naší galaxii existují místa, která by mohla být pro život ještě přívětivější než ty, které známe ze Země.

Hranice poznání, které dnešní astronomie nabízí, posouvají náš pohled na vesmír i na samotný život v něm. To, co dřív vypadalo jako čistá spekulace, se dnes stává vědecky podloženou možností. S novými technologiemi a přesnějšími přístroji přibývá informací o exoplanetách, tedy planetách obíhajících jiné hvězdy než Slunce. Tyto objevy stále častěji ukazují, že ve vesmíru rozhodně nejsme sami, minimálně co se týče prostředí, které by mohlo být pro život příznivé. Překvapivé je zjištění, že některé z těchto planet, případně celé oblasti v naší galaxii, poskytují dokonce lepší předpoklady pro vznik a udržení života, než jaké nabízí Země.

Jak planety ve vesmíru získávají základní suroviny

Významný posun v pochopení vzniku planet a podmínek pro život přinesla práce dánských astronomů, kteří zkoumali modely vzniku planet v Mléčné dráze. Jejich studie potvrdila, že voda je ve vesmíru mnohem běžnější, než se ještě donedávna předpokládalo. Vědci došli k závěru, že voda byla přítomná už ve stavebních kamenech planet, tedy v drobných prachových a ledových částečkách, které se shlukovaly v raných fázích vzniku hvězdných soustav. Podle výpočtů se tento proces netýkal pouze Země, ale i Marsu a Venuše. Důsledkem toho je vysoká pravděpodobnost, že kapalná voda mohla vzniknout na mnoha dalších planetách podobných Zemi napříč galaxií, pokud se nacházejí ve správné vzdálenosti od své hvězdy.

Nové poznatky tedy přinášejí naději, že oceány a atmosféry podobné těm našim nejsou v Mléčné dráze žádnou výjimkou. Pro vznik života je samozřejmě kromě vody potřeba i vhodné chemické složení a stabilní zdroj energie, což nejčastěji představuje hvězda, která svítí dostatečně dlouho a rovnoměrně. Ne všechny hvězdy v galaxii však splňují tuto podmínku, například červení trpaslíci sice vydrží svítit miliardy let, jejich kolísavá aktivita však může život na přilehlých planetách zásadně ohrozit.

Hledání superobyvatelných světů, aneb místa, kde mohou být lepší podmínky než na Zemi

Mléčná dráha, tedy naše domovská galaxie, se ukazuje být nejen místem bohatým na planety, ale také rozmanitým prostředím z hlediska vhodnosti pro život. V posledních letech astronomové identifikovali desítky exoplanet, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tedy v oblasti, kde je teplota vhodná pro existenci vody v kapalném skupenství. Když k tomu přidáme stabilní hvězdu a vhodné chemické složení, vzniká prostředí, kde by mohl život vzniknout a vyvíjet se.

Zajímavým výsledkem posledních výzkumů je fakt, že některé z těchto planet mohou nabídnout podmínky dokonce příznivější, než má Země. Tyto tzv. superobyvatelné exoplanety mohou mít například mírnější a stabilnější klima, větší rozlohu pevnin a oceánů nebo vyšší obsah kyslíku v atmosféře. Vědecké modely zároveň naznačují, že na některých planetách by mohlo být méně přírodních katastrof nebo extrémních výkyvů počasí, což by dalo vznikajícím organismům větší šanci na přežití a rozvoj.

Kde jsou ve vesmíru nejpříznivější podmínky

Kromě vlastností jednotlivých planet hraje zásadní roli i jejich poloha v rámci samotné galaxie. Historie Mléčné dráhy byla dlouhou dobu poznamenána častými explozemi supernov a gama záblesky, které byly schopné zničit atmosféru nebo zcela sterilizovat povrch planet i na stovky světelných let daleko. Teprve s postupujícím stárnutím galaxie se některé její části staly stabilnějšími a klidnějšími.

Dnešní modely ukazují, že nejlepší podmínky pro život panují v oblasti střední vzdálenosti od galaktického jádra, konkrétně mezi 6 500 a 26 000 světelnými lety od středu galaxie. Právě zde je nižší pravděpodobnost ničivých kosmických katastrof a zároveň vyšší hustota hvězd podobných Slunci. Je to zajímavé i z toho důvodu, že naše Sluneční soustava leží prakticky na vnější hranici této „galaktické zóny obyvatelnosti“. V těchto místech má život šanci na dlouhodobou stabilitu, protože zde není tolik výbuchů hvězd, které by mohly zlikvidovat atmosféru a narušit vývoj biosféry.

Rozmanitost planet a výzvy při hledání života

Přes všechny optimistické výhledy je třeba dodat, že samotná existence vody a vhodných podmínek nestačí. Mnoho exoplanet obíhá své hvězdy po nestabilních drahách, nebo jsou příliš blízko, takže je jejich povrch vystaven extrémním teplotám či radiaci. Některé jsou zase příliš hmotné, mají silnou gravitaci a atmosféru, která nedovoluje vznik složitějších forem života. Přesto výzkum ukazuje, že planet, které alespoň základní podmínky splňují, může být v Mléčné dráze několik stovek milionů.

Čím více toho o exoplanetách víme, tím lépe si uvědomujeme, že životu nakloněné světy nejsou samozřejmostí, ale také nejsou výjimečně vzácné. Ne všechny však budou vhodné pro vznik inteligentního života, ten pravděpodobně vyžaduje ještě specifické podmínky, které zdaleka nesplňuje každá obyvatelná planeta.