Toto je čas, kdy by měli lidé nad 50 let chodit spát. Prodlouží si život o několik let, tvrdí vědci

Doba, kdychodíme spát, ovlivňuje naše zdraví víc, než si mnozí myslí. V kolik hodin bychom dle vědců měli nejpozději zhasínat světlo a uléhat do postele? Odpověď část lidí rozhodně nepotěší.

Spousta lidí má za to, že je jen důležité spát dostatečně dlouhou dobu. Obecně je doporučováno, aby dospělí lidé a senioři naspali zhruba 7-9 hodin každou noc. Jenže na délce spánku zdaleka nezáleží tolik jako na čase, kdy uléháme. Velkou roli v našem fyzickém i psychickém zdraví totiž hraje i čas, ve který běžně uléháme do postele.

Problémy se spánkem

Různé spánkové obtíže trápí zejména seniory. Ti často trpí například nespavostí, během noci se několikrát probouzejí, dlouho jim trvá, než usnou, anebo naopak mají obrovský problém ráno vůbec vylézt z postele. Kvůli tomu se pak dostávají do bludného kruhu, ze kterého se těžko uniká. Když totiž ráno dlouho vyspáváme, logicky nejsme večer brzy unavení, a tak zas a znovu ponocujeme.

A právě to je podle vědců extrémní problém. Experti ze Stanfordské univerzity zjistili, že takzvané noční sovy, tedy lidé, kteří zůstávají dlouho do noci vzhůru, mají mnohem větší pravděpodobnost toho, že u nich vznikne nějaké onemocnění. Může jít o srdeční nemoci, obezitu, cukrovku, ale také třeba deprese a úzkosti. Na druhou stranu ranní ptáčata jsou obecně vitálnější, zdravější a ve finále i mnohem šťastnější.

Přejídání i chmurné myšlenky

Podle vědců máme v noci mnohem větší tendence o různých věcech přemýšlet a do hloubky je ve své hlavě rozebírat. To ale může vést k pocitům smutku, beznaděje i zoufalství. Právě v pozdních hodinách člověka více přepadají myšlenky na sebevraždu.

Navíc se dle zjištění expertů lidé velmi často v noci přejídají, hlavně pochopitelně nezdravými jídly plnými cukru a tuku. Ponocování u některých bývá také spouštěčem nezřízené konzumace alkoholu a užívání drog. Zkrátka a dobře mají noční sovy v porovnání s ranními ptáčaty podstatně kratší život. Klidně i o několik let.

Kdy jít spát?

Naučte se chodit spát každý den ve stejnou dobu. A ve stejnou dobu také vstávejte. To je důležité hlavně u seniorů, kteří nemusí ráno brzy vylézat z postele, neboť nechodí do práce. Často pak mají pocit toho, že si mohou spát tak dlouho, jak jen chtějí. To je samozřejmě pravda, jenže, jak vědci uvádějí, dlouhé vyspávání, chození spát až v brzkých ranních hodinách a nepravidelný spánkový rytmus extrémně ohrožují naše zdraví. To je samo o sobě u starších lidí leckdy podlomené.

Co ale vůbec znamená „chodit spát pozdě”? Experti tvrdí, že tou vůbec nejpozdější hodinou, kdy bychom měli chodit spát a nezahrávali si se svým psychickým a fyzickým zdravím, je 1 hodina ráno. Myslete ale na to, že člověku nějakou dobu trvá, než v posteli najde vhodnou pozici a než vůbec usne. Uléhat byste tak měli nejpozději zhruba v půl 1 ráno.

Kvalitní spánek

Aby vám spánek přinesl všechny benefity a tělo i mozek se během něj stačily zregenerovat, je potřeba, aby byl co nejkvalitnější. Snažte se v ložnici udržovat stabilní teplotu. Ta by neměla překročit 20 °C, neboť by vám pak mohlo být horko, v důsledku čehož byste se budili. V ložnici by také mělo být absolutní ticho a tma.

Před spaním se vyhýbejte popíjení alkoholu. Omezte ale i nealkoholické nápoje, aby vás v noci netahala z postele potřeba návštěvy toalety. Nekoukejte do mobilů ani na televizi. Modré světlo vyzařující z obrazovek elektronických zařízení totiž prokazatelně snižuje hladinu melatoninu, tedy spánkového hormonu. Namísto toho sáhněte po nějaké dobré knize, případně ale postačí i obyčejný časopis. Čtení ve večerních hodinách je i podle vědců naprosto geniální. Pomůže totiž uklidnit mysl a příjemně mozek unaví.