Rusové skupují nejkrásnější region v Česku. Karlovy Vary to nejsou

V Česku existují místa, která jsou považována za srdce přírody, klidná, výjimečně krásná a zároveň natolik atraktivní, že je v jejich nákupu a prodeji velký byznys. Tamní domy a apartmány bývaly kdysi výsadou místních nebo rekreantů, dnes jsou z nich investiční objekty, které mění charakter celých měst. A není to jen o turistech nebo Pražácích. V posledních letech se do hry zapojují i zahraniční kupci, kteří si české hory oblíbili jako místo oddechu, ale i bezpečného uložení majetku.

Zatímco některé regiony mají se zahraničními investory dlouhou historii, jiná místa se proměňují až v posledním desetiletí. Místní si všímají nových jmen v katastru, prázdných domů mimo sezónu a neznámých obličejů, které na pár dní obsadí luxusní byty.

Rusové vlastní české hory

Na začátku šlo jen o pár bytů. Pak ale začaly přibývat developerské projekty, přestavby hotelů na apartmány a tichý příliv peněz, který nepocházel z Česka. Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Harrachov, tři perly Krkonoš, se postupně staly cílem zájmu zahraničních investorů. Nejen Němců, ale i Rusů. Zatímco o Karlových Varech se v souvislosti s ruským kapitálem mluvilo nahlas už dávno, v horách šlo spíš o tiché, nenápadné nákupy.

Podle dostupných informací patřila ruská klientela k těm, kdo byli ochotni za horský apartmán zaplatit víc, než by dal běžný Čech. V minulých letech tak v Krkonoších skutečně skončila část nemovitostí v jejich rukou. A i když po roce 2022 nové nákupy prakticky ustaly kvůli sankcím, mnoho těchto apartmánů ruským občanům stále patří. Některé z nich jsou dnes prázdné, protože se majitelé nemohou dostat do Česka, nebo už nemají zájem. Jiné občas slouží k pronájmu. Ale většinou jde o tzv. „mrtvé byty“, které nejsou využívané a města z nich nic nemají.

Na apartmánech města tratí

V horských městech, jako je Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou nebo Harrachov, je stále větší část bytů a apartmánů v rukou lidí, kteří v nich nežijí natrvalo. Mnoho z nich tu pobývá jen párkrát do roka, další je vlastní pouze jako investici. Podle informací samospráv tvoří výrazný podíl právě tzv. „druhé domovy“, tedy nemovitosti, ve kterých majitelé netráví většinu roku. Mezi vlastníky se v minulosti objevovali i ruští občané, kteří byty často pořizovali přes zprostředkovatele nebo firmy.

Tento trend má také dopady na fungování měst. Byty jsou mimo sezónu prázdné, majitelé se k pobytu nepřihlašují, a z obcí tak odcházejí miliony korun na poplatcích a daních. Místní infrastruktura ale zatížena je, silnice, kanalizace i svoz odpadu musí fungovat stejně, ať je dům obýván nebo ne. Navíc ubývá lidí, kteří by ve městě žili trvale.

Trh s nemovitostmi přišel o ruské kupce

Zásadní zlom nastal v roce 2022 v souvislosti s válkou na Ukrajině. Evropská unie tehdy zakázala občanům Ruské federace bez trvalého pobytu v EU pořizovat nové nemovitosti. Výsledkem bylo praktické zastavení všech nových akvizic. Realitní kanceláře hovoří o tom, že z trhu ze dne na den zmizela celá jedna skupina kupujících.

Dříve zakoupené nemovitosti ale samozřejmě nezmizely. Ruští vlastníci si své apartmány v Krkonoších ponechali, a mnohé z nich zůstávají nadále nevyužívané. Zájem o jejich odkoupení navíc není velkým luxusní horské byty v hodnotě desítek milionů korun narážejí na úzký okruh zájemců. Přestože noví investoři z Ruska už v Česku nenakupují, vlastnictví z předchozích let v krajině zůstává.