Sestra mi hlídala dceru (7 let). Chápu, že nemá děti, ale tohle překonalo i ty nejhorší představy

Každý rodič někdy potřebuje, aby mu někdo pohlídal dítě. Někdo potřebuje jen pár hodin klidu na večeři s partnerem, jiný zase pravidelnou pomoc kvůli práci nebo jiným povinnostem. A v takových chvílích většinou sáhneme po rodině. Vždyť kdo by měl být důvěryhodnější než naši nejbližší? Jenže někdy se ukáže, že naše představa o tom, co znamená postarat se o dítě, se dramaticky liší od toho, co si pod tím představuje někdo jiný.

Jitka měla jasný plán. Po měsících, kdy byla prakticky nonstop v rodičovském režimu, si chtěla konečně vyrazit ven. Kino, večeře, možná i sklenka vína. Prostě večer jen pro sebe, kdy na chvíli zapomene na to, že musí řešit domácí úkoly, večerní hygienu a nekonečné otázky typu „Mami, kde mám ponožky?“ Hlídání se zdálo jako vyřešená záležitost. Její starší sestra Klára přece souhlasila, že se postará o sedmiletou Elišku. Ačkoliv Klára nikdy děti neměla, Jitka ji považovala za inteligentní a zodpovědnou osobu. Byla to přece její sestra. Co by se mohlo pokazit?

Když si potřebují rodiče odpočinout

„Bude to v pohodě, Jíťo, vždyť je to vlastní rodina.“ Tu větu Jitka slyšela snad stokrát. Jenže jak se ukázalo, ani vlastní sestra není vždycky zárukou úspěchu. Přesvědčila se o tom až ve chvíli, kdy po návratu domů položila klíče na poličku a za dveřmi jí čekala scéna jako z katastrofického filmu.

Místo večeře instantní nudle, rozházené Lego po celém bytě a dcera s uplakanýma očima před televizí, na níž běží kriminálka rozhodně nevhodná pro sedmileté dítě. Má sestra seděla vedle s mobilem v ruce, vypadala stejně vyděšeně jako moje dcera a bezradně krčila rameny: „Nevěděla jsem, že tohle nemůže.“ Uvědomila jsem si tehdy něco, co mě už mělo napadnout dávno: I když někoho znáte celý život, neznamená to automaticky, že se zvládne postarat o vaše dítě.

Co měla Jitka udělat jinak? Jak poznat dobrou hlídačku

Především, nikdy nepodceňujte ověřování. I když jde o rodinu nebo blízké přátele, nemusí nutně vědět, jak se správně starat o dítě, zvlášť pokud sami děti nemají. Snažte se klást otevřené otázky: „Co budeš dělat, kdyby dcera plakala? Jak bys reagovala, kdyby se nudila, měla hlad, nebo třeba nechtěla jít spát?“ Dobrá hlídačka vám na tyto otázky odpoví bez zaváhání a s rozmyslem.

Kde hlídačku hledat

Když nemáte kolem sebe nikoho, kdo by vám mohl s dětmi vypomoci, zkuste si nejprve nechat doporučit zodpovědné osoby od přátel nebo známých. Pravděpodobně už budou mít na seznamu někoho ověřeného a komu důvěřují. Existují ale i profesionální agentury, kde procházejí uchazečky důkladným výběrem, pohovory a reference jsou samozřejmostí. Asi nejznámějšími agenturami jsou Hlídačky.cz a Hlídací babička. Záleží jen na vás, jestli si zvolíte S.O.S. hlídání v nečekaných okamžicích nebo potřebujete hlídat pravidelně. Na internetových portálech si můžete nejprve vyhlédnout toho, kdo je vám nejsympatičtější a jakým aktivitám se s dětmi věnuje. Některé hlídačky tráví s dětmi hodně času venku, jiné jim čtou a některé na ně třeba mluví cizím jazykem.

Kolik stojí profesionální hlídání

Ceny se samozřejmě liší, běžně se pohybují od 120 Kč do 250 Kč za hodinu, podle města, zkušeností a náročnosti péče. Mnohem důležitější než cena je ale osobní pocit. Někdy je lepší připlatit si za osobu, která vzbudí důvěru na první pohled než se spokojit s levnější variantou, s kterou si nejste úplně jistí. Při výběru dejte především na svůj instinkt. Už během prvního setkání sledujte, jak se k dítěti hlídačka chová. Mluví s dítětem mile a přirozeně? Projevuje o ně skutečný zájem, nebo ho jen mechanicky pozdraví a dál je ignoruje? Je flexibilní, když ji požádáte o specifické pokyny? Všeobecně se doporučuje nejprve nechat dítě s hlídačkou kratší dobu, třeba hodinku nebo dvě, a pozorovat, jak si vzájemně sednou. Ptejte se potom dítěte, jak se cítilo, jaká atmosféra při hlídání panovala, jestli se necítilo divně nebo nepříjemně.

Nenechávejte nic náhodě

Často stačí jediný večer, aby se něco pokazilo. Po zkušenosti s Jitkou víme, že i ti nejbližší příbuzní nemusí být na hlídání dětí vůbec připraveni. Péče o dítě vyžaduje cit, trpělivost a alespoň minimální zkušenosti. A ty prostě každý nemá.