Vláda zakázala prodej tohoto salámu ze směšného důvodu. V květnu ho v Lidlu, Tescu ani Kauflandu nekoupíte

Oblíbená surovina patřící na snídaňový chleba nebo svačinovou housku. Praktická potravina na cesty, ale také stabilní součást obložených talířů, po které se většinou zapráší jako první. To je salám – vděčná pochutina, která se u nás těší obrovské popularitě. Salámy samozřejmě patří do českých jídelníčků a nespočet lidí na ně nedá dopustit. Milují je také děti. Nicméně ne všechny druhy tohoto masného výrobku oplývají kvalitou, a proto je dobré během nakupování číst složení. Některé salámy se totiž vůbec v našich supermarketech nesmějí prodávat.

Lovečák, Herkules, Vysočina nebo snad Turisťák? Možností je opravdu mnoho. Každému chutná něco jiného a nabídka salámů v Česku je opravdu pestrá a široká. Regály lákavým sortimentem masných výrobků jen překypují. Salámy se liší složením i nutričními hodnotami. Zaměřujete se při výběru na jejich etikety? Není na škodu vědět, z jakých surovin jsou salámy vyrobeny. Češi mají nejraději trvanlivé tepelně opracované salámy, které déle vydrží v lednici. Podle české legislativy mají takové salámy minimální dobu trvanlivosti 21 dní. To ale není to jediné, co musí salámy splňovat – na jejich prodej se vztahují i další regule. A pokud je produkt nesplňuje, nesmí se v českých obchodech prodávat!

V hlavní roli maso a tuk

Slovo salám pochází z italského „salame“, což v překladu znamená solené maso. Vyrábí se z najemno nasekaného masa a tuku – tímto způsobem se vytvoří pro salám ikonická mozaika. V receptech pak nechybí ani další přísady. Jednotlivé druhy se liší nejen ingrediencemi, ale i druhem tepelné úpravy. „V současnosti můžeme tzv. suché salámy rozdělit podle způsobu výroby do dvou kategorií: trvanlivé tepelně opracované a fermentované,“ vysvětluje web Fresh. Způsob úpravy pak rozhoduje o dalších vlastnostech výrobku. Jde třeba o již výše zmíněnou trvanlivost nebo konzistenci.

Pozor na suroviny

Tradiční salámy jsou samozřejmě vyrobeny z masa a několika dalších ingrediencí. „Masné výrobky, které jsou vyráběny z celého, posekaného nebo i mletého masa jatečných zvířat. V masných výrobcích najdeme i další suroviny, přísady a nejrůznější pochutiny. Stejně jako v případě masných polotovarů se jedná hlavně o vodu, sůl, koření, další potraviny a přídatné látky,“ píše web Je to maso. Není možné, aby byl salám vyroben pouze z masa. To ale neznamená, že by seznam použitých surovin měl být extrémně dlouhý. Logicky platí, že čím méně položek, tím lépe. Je v pořádku, pokud výrobek obsahuje sůl, koření nebo třeba konzervanty. Dejte ale pozor na náhražky a plnidla. Čeho byste si měli všímat?

Hlavní je obsah masa

Jednou z nejdůležitějších informací, na kterou byste při pořizování salámů měli hledět, je obsah masa. Nejenže vyšší podíl masa znamená větší kvalitu výrobku, jde ale také o to, že samotný salám splňuje české legislativní normy. Proto je obsah masa klíčový a pokud chcete konzumovat kvalitní salám, měli byste na jeho podíl brát ohled. Aby mohl výrobek nést název „salám“, nesmí být také překročeno maximální povolené množství tuku. Mnoho lidí je na sociálních sítí pobaveno tím, jak moc vládní či evropské regule zasahují do toho, jak se nějaký výrobek může a nemůže ozbačovat.

„U trvanlivých výrobků nelze uvést obsah masa pouze procentem použitého masa v době výroby, protože během zrání a sušení výrobku se ztrácí značný podíl vody. Proto se u těchto výrobků uvádí množství masa použitého na 100 g výrobku,“ píše web Bezpečnost potravin. Na obalu proto najdete, že například na 100 g výrobku bylo použito 140 g masa. Jestliže masné produkty neobsahují dostatečně vysoký masový podíl, nesmí ve svém jménu nést název „salám“, jelikož to české zákony zakazují. Výrobci se ale snaží být vynalézaví a názvy proto zamění například za „masný výrobek“ nebo „tepelně zpracovaný výrobek s masem“. Takovým produktům se raději vyhněte, jelikož s masem nemají moc společného.

Alternativy musí nést jiný název 

To samé platí i pro rostlinné náhražky. V dnešní době prodejní řetězce nabízejí nespočet alternativních variant salámů, které jsou rostlinného původu, a tudíž jsou vhodné pro vegetariány a vegany. Takové výrobky ale nesmí nést název „salám“. Výrobci, kteří náhražky pojmenovávají výrazy jako „rostlinný salám“ nebo „veganský salám“ porušují legislativu – pokud totiž zboží obsahuje masové náhražky, jako je například sója, hrachová bílkovina nebo škrob, už se nejedná o masový výrobek. A to ani v případě, že produkt maso obsahuje. Jestliže je v něm totiž obsaženo separované maso spolu s dalšími plnidly a alternativními bílkovinami, nesmí se pod názvem „salám“ prodávat. Nenechte se tedy nachytat.

Zaměřte se na obaly

Zakazuje se také prodej výrobků, které neprošly schváleným technologickým postupem. Jde především o tepelnou úpravu. I na tyto procesy se vztahují přísné normy. Jestli v názvu najdete spojení jako „masný výrobek trvanlivý tepelně opracovaný“, můžete mít jistotu, že se jedná o masný produkt vyrobený tradičním a schváleným způsobem. Sušení, fermentace či uzení musí proběhnout dle potravinářských regulí. Jinak zboží světla obchodů nespatří.

Naštěstí u nás existují zákony o potravinách, které mají za úkol chránit spotřebitele před klamavými výrobky. Ačkoliv se mnoho výrobců snaží za použití různých marketingových triků nalákat zákazníky, ohledně názvů a informací na obalu panují přísná pravidla. Jestliže si nejste jistí, pečlivě si přečtěte etiketu. Zaměřte se na samotné jméno a seznam surovin. Na prvním místě se vždy uvádí ingredience, která je ve výrobku obsažena nejvíce. Pokud tedy chcete koupit kvalitní salám, ale na prvním místě najdete například sóju, dejte od něj ruce pryč. Pár minut navíc strávených čtením obalů za ověření kvality stojí.