V oběhu koluje tato mince s hodnotou 150 000 Kč. Poznáte je na první pohled

Na první pohled vypadá úplně obyčejně. Kulatá, dvoubarevná, klasická dvoueurová mince. Ale právě tahle může mít hodnotu, která by klidně vystačila na nový mobil nebo solidní víkendový pobyt. Zní to neuvěřitelně, ale některé dvoueurovky mají dnes takovou cenu, že se prodávají i za víc než 100 000 korun. A co je na tom nejlepší? Občas se pořád připletou i mezi obyčejné drobné, které člověk dostane zpátky u pokladny.

Jedna z nejvyhledávanějších dvoueurovek pochází z Monaka. V roce 2007 tam vyšla pamětní edice s portrétem Grace Kelly, slavné herečky a monacké kněžny. Vyrobilo se jí jen něco málo přes 20 000 kusů, což je ve světě mincí skoro jako kapka v moři. Právě proto má dnes takovou cenu. Běžně se prodává za 95 000 až 120 000 korun a když je ve špičkové kondici a nejlépe ještě v původním obalu, může si říct klidně i o 150 000 korun. Na drobnou minci je to docela úctyhodná částka.

I malá země může vydat velký poklad

Monako ale není jediné, kdo sběratelům zamotal hlavu. V roce 2005 vydal Vatikán dvoueurovku na památku papeže Jana Pavla II. Sběratelé ji tehdy rozebrali rychleji než čerstvé rohlíky a dnes se prodává zhruba za 3 500 korun. Když je ve skvělém stavu, může ale její cena vyskočit klidně i nad 10 000. To už je docela pěkný výsledek na minci, která se vejde pod magnet na lednici.

V San Marinu vyšla v roce 2004 dvoueurovka s portrétem historika Bartolomea Borghesiho. I tahle mince má dnes mezi sběrateli svoje místo. Hodně záleží na tom, jak vypadá. Cena se většinou pohybuje někde mezi 5 000 a 15 000 korunami. Na tak malý kousek kovu, co se tváří úplně obyčejně, je to pěkně sebevědomá hodnota.

Jak poznat, že držíte něco výjimečného

Vzácné dvoueurovky vypadají úplně stejně jako ty běžné. Mají stejnou velikost, tvar i barvu. Co je odlišuje, je motiv a stát, ze kterého pocházejí. Pokud si všimnete tváře, kterou nepoznáváte, nebo názvu země jako Monako, San Marino či Vatikán, je určitě dobré zbystřit.

Záleží i na tom, kdy byla mince vyražena. Ty nejvzácnější kousky většinou pocházejí z let 2004 až 2007. V té době totiž vzniklo několik pamětních edic, které dnes sběratelům dělají radost podobně jako výhra ve stíracím losu.

Vypadají dobře, ale jsou falešné

Bohužel, kde je hodně peněz, tam jsou i napodobeniny. Na trhu se bohužel objevují i padělky a některé vypadají opravdu povedeně. Jenže místo pokladu člověk často drží obyčejný kousek kovu bez hodnoty. Pokud mince vypadá podezřele zajímavě, je lepší si ji ověřit. Stačí se poradit s odborníkem nebo si ji porovnat s fotkami z ověřeného katalogu. Někdy může být právě tenhle krok rozdílem mezi nálezem století a zklamáním.

Malý kovový kousek, který časem nabírá na hodnotě

Na rozdíl od běžných drobných, které spíš mizí někde mezi polštářem a parkovištěm, tyto mince mají potenciál růst. Čím méně jich je, tím jsou cennější. Pro někoho jsou sběratelské mince jen milým koníčkem, pro jiného zase šikovnou investicí. A v obou případech to může být příjemná záležitost.

Možná už jeden poklad nosíte u sebe

Až budete příště počítat drobné nebo přemýšlet, co dát dítěti na zmrzlinu, možná stojí za to se na dvoueurovky podívat trochu blíž. Třeba mezi nimi bude jedna z těch, které na první pohled nevypadají nijak zvláštně, ale jejich skutečná hodnota vás může hodně překvapit.