Toto je podle turistů nejchutnější české jídlo. Čech si zacpává nos a klepe si na čelo

Češi o sobě často tvrdí, že mají pro jídlo vytříbený vkus a nenechají si jen tak něco namluvit. O to překvapivější je, když se zahraniční turisté zamilují do něčeho, co mnozí tuzemci ani nechtějí vzít do pusy. Zatímco pro jednoho je to symbol domova a nostalgie, pro druhého noční můra v lednici. Přesto se právě tento produkt dostal mezi ty nejchválenější poklady české kuchyně, alespoň podle cizinců.

Gastronomie bývá pro turisty jedním z hlavních důvodů, proč se do nějaké země zamilují. A v tomhle případě to platí dvojnásob. Nejde o nic běžného ani univerzálně oblíbeného. Tahle delikatesa totiž rozděluje náš národ na dva tábory a cizinci překvapivě častěji stojí na té „odvážnější“ straně.

Moravská specialita rozděluje národ

Olomoucké tvarůžky. Už to slovo samotné vyvolává u mnohých Čechů jednoznačnou reakci: zacpaný nos, zvednuté obočí, ironický úsměv. Tahle tradiční pochoutka, která se vyrábí už od 15. století, má v tuzemsku pověst spíš kuriozity než oblíbeného sýra. A přesto si ji cizinci zamilovali. Přes její výrazné aroma, které dokáže naplnit místnost během několika vteřin, si nachází příznivce napříč světem. Výjimečnost spočívá v kombinaci tradiční výroby, specifické chuti a příznivých výživových hodnot.

Typická scéna: turisté si pochoutku poprvé přinesou na hotelový pokoj, otevřou obal a následuje šok. Vůně, která se vyvalí, je pro nezasvěceného téměř nepopsatelná. Připomíná zatuchlé ponožky, tělocvičnu po školním turnaji nebo zapařený batoh po víkendu pod stanem. A přesto ti odvážnější vezmou nožík a kousek ochutnají. První reakce bývá opatrná, někdy i odmítavá, ale pak přijde zvědavost. A když se tvarůžky správně upraví, třeba naložené s cibulí a pivem, často dojde k obratu. Znechucení se mění v uznání a nakonec i v závislost.

Tvarůžky si oblíbila i jedna z Angličanek

„Ta chuť doslova vyburcuje nervové receptory na jazyku i v mozku. Je velmi osobitá a silná. Mám ji opravdu ráda.“ říká Helen Rankin z Londýna, která v devadesátých letech učila angličtinu na univerzitě v Olomouci. První setkání bylo prý děsivé. Dnes si bez nich nedokáže představit snídani. A není sama. Olomoucké tvarůžky se postupně stávají tajným tipem mezi zahraničními gurmány, kteří na cestách rádi zkoušejí něco neobvyklého. Někteří je přirovnávají k asijskému durianu, dalšímu delikátnímu jídlu s pověstí, že buď vzbuzuje lásku, nebo odpor.

Tradiční pokrm z Hané je nutričně vyvážený

Zajímavé je, že i když nesou název „olomoucké“, jejich původ je jinde, a to v Lošticích, malém městečku nedaleko Olomouce. Tam se vyrábějí dodnes, a to podle tradičních postupů. V Lošticích je také muzeum, které návštěvníkům přibližuje nejen technologii výroby, ale i kulturní význam tvarůžků. Zraje bez syřidel, jen pomocí bakteriálních kultur, a základem je netučný průmyslový tvaroh. Díky tomu mají tvarůžky minimum tuku, ale vysoký obsah bílkovin. Ideální kombinace pro ty, kteří chtějí jíst lehce a přitom chutně.

Podle odborníků jsou tvarůžky výživově překvapivě hodnotné. Neobsahují téměř žádný tuk, mají nízkou energetickou hodnotu a jsou bohaté na bílkoviny. Díky specifickému zrání jsou navíc snadno stravitelné. Právě tyto vlastnosti oceňují turisté z Německa, Nizozemska nebo i Kanady, kde je zájem o zdravou stravu stále na vzestupu. Někteří si je pravidelně vozí domů, jiní dokonce posílají známým seznamy a přesné instrukce, jak balit a převážet „voňavý poklad“ tak, aby přežil cestu letadlem.