Tohle je upřímná zpráva o platu učitelek na 2. stupni. Lidé nevěří, že je to tolik

Ještě před pár lety to byla skoro až fráze. Učitelé, ti dělají za pár korun, protože to dělají srdcem. V hlavách mnoha lidí pořád přežívá obraz učitelek, které se musejí uskromnit, protože jim stát nikdy nedopřál pořádný plat. Jenže tahle představa už úplně neplatí. Zejména učitelky a učitelé na druhém stupni základních škol si v posledních letech výrazně polepšili.

Je tedy čas říct to nahlas: učitelé na základkách dnes berou víc než průměrný zaměstnanec v České republice. Nejde o žádný skandál ani nadstandard. Jde o dlouho odkládané narovnání nespravedlnosti, které se vleklo celé dekády.

Kolik si dnes vydělá učitelka na druhém stupni?

Když se dnes podíváme na platy učitelů na základních školách, musíme uznat – změnilo se toho hodně. V roce 2023 si průměrný učitel vydělal přes padesát tisíc korun měsíčně hrubého. A to už je částka, která v porovnání s jinými profesemi rozhodně nezní skromně.

Je jasné, že do průměru spadá všechno. Mladí absolventi i zkušení matadoři, malotřídky i městské školy. Ale právě učitelé na druhém stupni mívají často víc odborností, učí složitější předměty, mají vyšší úvazky, a tím pádem i vyšší výplaty, než je ten oficiální průměr.

A teď si vezměte, že běžný zaměstnanec v Česku měl ve stejnou dobu průměrně zhruba 46 tisíc. Jinými slovy – učitelé jsou nad republikovým průměrem. A to je něco, co ještě před pár lety znělo skoro jako pohádka.

A upřímně? Po letech, kdy to bylo přesně naopak, je to spíš důvod k radosti než k závisti.

Jak to vypadalo dřív?

Ještě v roce 2015 se učitelské platy pohybovaly kolem 28 700 korun. A to byl průměr. Zatímco běžné mzdy v soukromém sektoru rostly, školství stagnovalo. Učitelé tehdy brali v průměru o deset až patnáct tisíc méně než zaměstnanci mimo veřejnou sféru.

Změna začala až po roce 2018, kdy se o zvyšování platů začalo mluvit víc nahlas. Přidávalo se postupně: v roce 2020 už měli učitelé průměrně přes 41 000 korun, o dva roky později přes 50 000. A k začátku roku 2025 opět došlo k navýšení tarifních platů o 7 %. A co víc – mzdy se dnes skládají nejen z tarifu, ale i z osobních příplatků, odměn a specializačních bonusů. Takže rozdíly mezi šikovným pedagogem s dlouholetou praxí a nováčkem ve sborovně mohou být i desítky procent.

Co za ty peníze učitelé odvádějí?

Zvládnout 25 puberťáků v jedné třídě, a to dvakrát nebo třikrát za den, není jednoduché. Učitelé druhého stupně neučí jeden předmět, ale často se přesouvají mezi několika. Musí si vést dokumentaci, připravovat testy, domlouvat třídní akce, komunikovat s rodiči. A pak ještě mají dozor na chodbě, suplují za nemocné kolegy, školí se v nových metodách nebo běží s dětmi na výlet.

Je to práce psychicky i fyzicky náročná, a přesto ji mnoho lidí považuje za pohodovou půl úvazkovou rutinu. Plat, který je konečně o něco vyšší než průměr republiky, tak působí skoro jako malý zázrak. A zároveň jako slušný argument, proč do školství nalákat nové a schopné lidi.

Konečně důstojné ohodnocení?

Zatímco v některých povoláních jsou vysoké platy samozřejmostí, učitelé o důstojné mzdy museli dlouho bojovat. Nejen za sebe, ale i za kvalitu českého vzdělávání. Nárůst platů v posledních letech tak vnímají jako symbolické gesto, že se jejich práce konečně uznává nejen slovy, ale i činy.

Ano, pořád ještě máme co dohánět. Stále existují regionální rozdíly, propast mezi školami, které mají možnost vyplácet osobní ohodnocení, a těmi, které jedou podle tabulek. A pořád je tu tlak veřejnosti, že učitelé mají moc volna nebo nepracují 8 hodin denně. Jenže čísla mluví jasně: dnes už to není profese, kterou musíte dotovat ze svého přesvědčení.

Pokud si kladete otázku, jestli vážně učitelka bere 50 tisíc, tak odpověď je: ano. A dobře že tak. Protože kdo by měl být líp ohodnocený než ti, kdo denně pracují s budoucností téhle země? Až příště potkáte učitelku ze základky, zkuste se podívat trochu jinak. Možná už nebude potřebovat soucit. Jen obyčejné uznání.