Tohle české slovo je nejtěžší na světě. Přitom ho nutíme vyslovovat děti už od 3 let

Některá slova vypadají jednoduše, ale vyslovit je správně se ukáže jako nadlidský úkol. Nejde o žádný odborný termín ani složeninu z latiny. Je to běžný výraz, který slyšíme každý týden. Přesto ho rodilí mluvčí jiných jazyků často nedokážou ani zopakovat. Nejen kvůli neznámým hláskám, ale hlavně kvůli tomu, jak jsou v něm poskládané souhlásky.

Čeština je známá jako jazyk s náročnou výslovností, hlavně kvůli hláskám jako „ř“, souhláskovým shlukům a absenci samohlásek mezi souhláskami. Některé kombinace se v jiných jazycích vůbec nevyskytují. Slovní začátky typu „pšt“, „čtv“, „vst“ nebo „stř“ jsou pro mnoho cizinců nezvyklé a jejich výslovnost si vyžaduje zcela jiný pohyb mluvidel, než na jaký jsou zvyklí.

Největší problém? Slovo, které říkáme každý den

Jedním z nejčastěji uváděných problémů je krátké české slovo, které se používá pro označení dne v týdnu. Začíná třemi souhláskami po sobě a obsahuje hlásku „ř“, kterou neumí vyslovit téměř žádný cizinec bez tréninku. I tak je to jedno z prvních slov, které se učí české děti ve školce.

V českých školkách se běžně učí dny v týdnu kolem 3 až 4 let věku. Slovo s náročným začátkem se tak stává přirozenou součástí mluvy velmi brzy, aniž by dítě vědělo, že jde o výslovnostní past pro celý zbytek světa. Ve výuce češtiny pro cizince je to naopak jedno z posledních slov, která se doporučují trénovat, a to právě kvůli výslovnosti.

Tohle jen tak cizinec nevysloví

To slovo, které tolik cizinců považuje za nevyslovitelné, je „středa“. Běžný název pro prostřední den týdne, který je ale z výslovnostního hlediska extrémně náročný: začíná třemi souhláskami bez samohlásky a obsahuje české „ř“. Kombinace „stř“ na začátku slova je v mnoha jazycích nemyslitelná, a výslovnostní videa to potvrzují. Cizinci často nejsou schopni projít ani první slabikou.

Slovo „středa“ pro Čechy neznamená žádný problém, ale pro rodilého mluvčího jiného jazyka je to kombinace neznámých zvuků, těžké artikulace a nezvyklé rytmiky. Češi se s tímto typem slov setkávají odmalička. Pro ostatní je to výzva, kterou se často učí týdny.

Na jazykových fórech a v komentářích na sociálních sítích se slovo středa opakovaně objevuje jako příklad extrémně těžké výslovnosti. Diskutující z různých zemí ho označují jako nejhorší slovo, jaké kdy slyšeli, jako jazykový oříšek nebo jako test přežití pro hlasivky. Přitom nejde o nic výjimečného. Je to běžné slovo, které znají české děti už od školky. Výraz, který se v Česku používá zcela přirozeně, jinde působí jako výslovnostní extrém.

Čeština stále zůstává velmi těžkým jazykem

​Pro mnoho cizinců představuje čeština značnou výzvu kvůli své složité gramatice a výslovnosti. Podle serveru Expats.cz je čeština osmým nejnáročnějším jazykem pro anglicky mluvící studenty, přičemž její zvládnutí vyžaduje přibližně 1 100 hodin výuky.

Jedním z hlavních problémů je gramatická komplexnost. Čeština má sedm pádů pro skloňování podstatných a přídavných jmen, což je pro studenty z jazyků s jednodušší gramatikou matoucí. Navíc existují tři gramatické rody: mužský, ženský a střední. Máme u nás i slovesné časy a způsoby, které vyžadují zvláštní pozornost.

Podle lektorky Hany Nozárové, která cizincům poskytuje lekce českého jazyka, jsou studenti z výuky našeho jazyka nadšení. Díky své práci zjistila, jak cizinci vyloženě touží naučit se česky, aby mezi nás mohli zapadnout. „Měli jsme pocit, že nikoho nezajímáme, že ti druzí jsou ti správní kabrňáci. A najednou vidím, jak dobré mínění o nás mají jiní a jak se potřebují učit česky a usilují o to usadit se mezi námi,“ tvrdí. Říká, že se cizinci touží naučit i hovorovou češtinu a že spousta z nich ovládá i základní vulgarismy. „Oslovení „ty vole“ je v každé druhé české větě a nemusí vždy znamenat urážku, že?“ směje se.