V kolik hodin se v neděli mění čas? Je to jinak, než bylo dosud zvykem

Brzy čeká miliony lidí v Česku tradiční noční posun hodin. Všichni dobře vědí, že se ručičky hýbou jednou dopředu a jednou dozadu, ale letos je na celé věci jedna nezvyklost. Vypadá to jako drobnost, přesto stojí za pozornost.

Jedná se o každoroční rituál, nyní však s malou odlišností. O co jde?

Střídání letního a zimního času je v tuzemsku neoddělitelnou součástí života už více než čtyři desetiletí. Většina lidí se na podzim těší, protože získá hodinu spánku navíc, jiní zase mluví o narušení biologického rytmu. Rok 2025 ale přináší detail, který mnohé zarazí.

Změna totiž nastane v noci ze soboty 25. na neděli 26. října. Samotný okamžik je tradiční, ve tři hodiny se ručičky vracejí zpět na dvě. Rozdíl je ale v samotném datu. Lidé jsou zvyklí, že se zimní čas zavádí až na samém konci měsíce, letos se ale vše odehraje o něco dříve.

V čem je letošní říjen zvláštní

Kdo si vzpomene na loňský rok, vybaví si datum 27. října 2024. Tehdy připadla poslední říjnová neděle skutečně až na samý závěr měsíce. Letos je tomu jinak. Posun proběhne už 25. října, tedy skoro o pět dní dříve než před rokem. Přitom pravidlo je stále stejné – vždy poslední říjnová neděle. Jenže kalendář se letos seřadil tak, že konec měsíce nastává o něco dříve.

Z pohledu běžného života to znamená, že lidé pocítí návrat k zimnímu času už ve chvíli, kdy listí ještě pořádně neopadalo a podzimní atmosféra není v plném proudu.

Kdy to bylo naposledy tak brzy

Při pohledu do historie je vidět, že datum 25. října není úplně běžné. V posledních deseti letech se podzimní změna času nejčastěji odehrávala mezi 27. a 29. říjnem. Jen výjimečně připadla na 25. října, konkrétně v roce 2020. Tehdy také lidé komentovali, že zimní čas nastal podezřele brzy.

Letos se tato situace opakuje a ukazuje, že i když pravidlo zní „poslední říjnová neděle“, kalendář může občas překvapit. Většina si totiž pod tímto označením představí spíš 28. či 29. den měsíce.

Historie střídání času

Samotný systém byl v Československu zaveden v roce 1979. Tehdy se argumentovalo hlavně úsporami elektřiny a lepším využitím denního světla. V praxi to znamenalo, že se lidé museli naučit dvakrát do roka přizpůsobit svůj rytmus.

Během let se posuny několikrát měnily, sjednocení v rámci Evropské unie pak zavedlo pevná pravidla. Od té doby platí, že letní čas začíná poslední březnovou neděli a zimní poslední říjnovou. I když se už mnohokrát mluvilo o jejich zrušení, konkrétní rozhodnutí zatím nepadlo.

Dopady na každodennost

Pro většinu lidí je návrat na zimní čas vítanější než jarní posun dopředu. Hodina spánku navíc působí jako příjemná odměna. Přesto odborníci upozorňují, že i tento krok může na pár dní rozházet biologické hodiny. Organismus si musí přivyknout na to, že se stmívá dřív a rána jsou světlejší.

Významnou roli hraje posun také v dopravě. Noční vlaky i autobusy se potýkají se situací, kdy se čas opakuje, a musí mít speciální režim. Stejně tak lidé cestující letadlem by měli věnovat zvýšenou pozornost letovým řádům.

Jak to vidí Evropa

Evropská komise už v minulosti doporučila střídání času ukončit, ale státy se nedohodly, zda by měly trvale zavést letní, nebo zimní čas. Proto změny pokračují dál. Některé země mimo Evropu už tento systém opustily, například Rusko nebo Bělorusko. Naopak v USA stále platí podobné posuny, i když i tam sílí hlasy po jejich zrušení.

Letos se změna času z letního na zimní uskuteční v noci z 25. na 26. října 2025. Ve tři hodiny se ručičky vracejí zpět na dvě, čímž získáme hodinu spánku navíc. Oproti loňskému roku nastává změna dříve, což je drobná, ale zajímavá zvláštnost. Datum 25. října se v poslední dekádě objevilo jen jednou, a proto může letos působit nezvykle.