Kvíz všeobecného přehledu pro ty, co chodili do školy, když byl svět ještě v pořádku. Mladí neprojdou přes třetí otázku
Dnešní svět většina lidí vnímá jako chaotický, nepředvídatelný a zahlcený informacemi. Podle průzkumů se Češi shodují, že dřív byl svět přehlednější, jednodušší a zkrátka „v pořádku“. Možná i proto si starší generace s oblibou ověřuje, co všechno si pamatuje ze školy, a často tvrdí, že právě oni mají ten poctivý všeobecný přehled, který dnešním mladým chybí.
Právě pro ně, ale i pro každého, kdo má chuť si trochu potrápit mozkové závity, je tu deset otázek z různých oblastí, od historie po přírodu. Mladí možná nedají na vzpomínky starších a žijí víc v přítomnosti, ale rozhodně není vyloučeno, že je tenhle kvíz zaskočí. Naopak, mnozí z nich dokážou, že mít znalosti a přehled nemusí nutně znamenat pamatovat si všechno zpaměti.
Češi milují kvízy
Vědomostní kvízy se v posledních letech staly oblíbenou zábavou napříč generacemi. V hospodách se konají pravidelně a na mnoha místech se z nich stala tradice, například v Příbrami, kde jsou podle místních doslova součástí životního stylu. Nejde přitom jen o testování paměti, ale hlavně o společenskou událost, při které lidé spolupracují, soutěží a baví se.
Podobný zájem je patrný i na internetu, kde se objevují stovky her a testů. Portály lákají uživatele na databáze otázek z nejrůznějších oblastí, od klasických školních předmětů až po popkulturu nebo kuriozity ze světa.
Všeobecný přehled jako chlouba
Zvlášť starší generace si na svém všeobecném přehledu zakládají. Často zaznívá, že „my jsme se to museli učit zpaměti“ nebo „dřív se na znalosti víc dbalo“. A opravdu, většina otázek v klasických kvízech čerpá ze školních osnov druhého stupně základní školy, případně gymnázií. U těch, kdo chodili do školy v 70., 80. nebo 90. letech, se tedy dá očekávat, že si leccos pamatují.
Zároveň se ale mění pohled na to, co všeobecný přehled vlastně znamená. Zatímco dřív šlo hlavně o encyklopedická data a konkrétní letopočty, dnes odborníci upozorňují, že důležitější je schopnost porozumět souvislostem, orientovat se v nových informacích a umět je kriticky zpracovat.

Češi se považují za národ s vysokou úrovní znalost
Zajímavé je, že Češi se většinou hodnotí jako poměrně národ znalých. Alespoň tak to vyplývá z různých kvízových platforem i průzkumů, které ukazují, že lidé si o svých vědomostech často myslí, že jsou „nadprůměrné“. Přitom při konkrétních testech se ukazuje, že slabinami bývá třeba orientace v aktuálním dění, evropských institucích nebo moderních technologiích. V silnějších oblastech naopak dominují témata jako dějepis, zeměpis a česká kultura.
Zájem o znalosti ale rozhodně neklesá, spíš se proměňuje. Mladí lidé jsou často schopní rychle najít potřebné informace a správně s nimi pracovat, i když si konkrétní data třeba nepamatují zpaměti.