Kvíz vlastivědy 5. třídy: Děti to zvládnou levou zadní. Češi starší 45 let totálně pohoří
Sledovat v Google Zprávách
Možná už je to nějaký ten pátek, co jste naposledy drželi v ruce učebnici vlastivědy. Tehdy se to možná zdálo jako jeden z těch jednodušších předmětů, něco mezi zeměpisem, historií a občanskou výukou. V praxi to znamenalo naučit se české kraje, hlavní města, významné řeky nebo osobnosti, které se zapsaly do našich dějin. Ale jak čas běží, spousta těchhle znalostí pomalu mizí z hlavy.
Dnes se k nim ale můžete na chvíli vrátit. Připomenout si, co jste znali ve svých deseti letech. A možná zjistíte, že to nebylo tak úplně samozřejmé, jak jste si tehdy mysleli.
Děti mají náskok. Učí se jinak než dřív
Dnešní výuka se od té dřívější v lecčems liší. Školy jsou vybavené moderními pomůckami, děti běžně pracují ve skupinách a učitelé využívají i digitální nástroje nebo zážitkovou výuku. Učivo je přístupnější a často více propojené, děti se neučí jen nazpaměť, ale hledají souvislosti a přemýšlejí nad tím, co se kolem nich děje.
Kantoři učí děti přemýšlet v širších souvislostech, chápat, jak funguje svět, a poznávat historii i přírodu v kontextu běžného života. Propojení různých oborů dává předmětu hloubku, která se mnohdy ukáže až později, třeba právě v podobě lepšího všeobecného přehledu.
Učivo se v páté třídě rozšiřuje
Klade se důraz na mapovou orientaci, časové osy, historické milníky a významné osobnosti. Tohle všechno pak tvoří základ pro dějepis, zeměpis a občanku na druhém stupni.
Učitelé děti vedou k tomu, aby pochopily, jak věci spolu souvisí. Jak se třeba měnila státní hranice v průběhu staletí, co znamenají krajské symboly nebo jaká jsou základní práva občanů. Mnozí páťáci dnes hravě zvládnou vyjmenovat hlavní města států Evropy, najdou na mapě Jeseníky nebo vysvětlí, proč je Praha označovaná jako „srdce republiky“.
Dnes už test z vlastivědy možná nezvládnete
Mozek zapomíná. A často mnohem rychleji, než bychom čekali. Podle výzkumů vypadne až 80 % nových informací do měsíce, pokud si je aktivně nepřipomínáme. Takže i když jste kdysi zvládli vlastivědu na jedničku, dnes může být i jednoduchá otázka tvrdým oříškem.
To ale vůbec nevadí. Právě naopak. Vrátit se po letech k něčemu, co jsme kdysi brali jako samozřejmost, může být překvapivě zábavné. Nejde o to dostat jedničku, ale vyzkoušet si, kolik toho v nás vlastně zůstalo.
