Je to jed a v civilizované Evropě už ho zakázali. Češi věří, že jde o zdravotní zázrak a platí za něj balík

Zatímco v některých evropských zemích ho už zakázali, Češi věří v jeho zdravotní benefity a neváhají za něho utratit balík. Řeč je o doplňku stravy, který má svůj původ v Indii. V poslední době se těší velké oblibě hlavně na sociálních sítích, kde ho propagují influenceři jako zázračný lék na stres a únavu. Věda má vůči této rostlině ale výhrady.

Jedni na něho nedají dopustit, jiní se obávají jeho účinků na organismus. Na dnešním trhu byste našli jen málo kontroverznějších doplňků stravy, než je právě tento.

U nás ho nabízí celá řada značek a e-shopů. K dostání je v kapslích, prášku nebo kapkách, samostatně či v kombinaci s jinými látkami. Aktuální cena za nejlevnější produkty podle srovnávacího webu Heureka začíná na 44 Kč. Za nejluxusnější varianty a obří balení si připlatíte přes 1600 Kč.

Bavíme se o vitánii snodárné. Že jste o takové bylině dosud neslyšeli? Není divu. Známější je totiž pod názvem ašvagandha. V poslední době zažívá velký boom.

Přírodní lék na úzkost a depresi

Rozdrcený kořen ašvagandhy se prý pyšní snad všemi účinky, na jaké si jen vzpomenete, od protizánětlivých přes afrodiziakální až po antioxidační. Má fungovat jako účinná zbraň proti bakteriím a virům, nejvíce vyhledávaný je však pro svůj antistresový a stimulační efekt. Lidé na TikToku popisují, jak jim užívání pomohlo při úzkostných a depresivních stavech. Někteří popisují až stavy apatie, které jim pomohly čelit silným emocím ve vypjatých životních obdobích.

Je třeba říct, že zčásti to potvrzuje i věda. Systematická studie publikovaná v Journal of Herbal Medicine analyzovala 41 výzkumů zkoumajících ašvagandu a její vliv na lidské tělo. Přestože některé z nich prokázaly pozitivní dopad na celou řadu zdravotních neduhů, ve většině případů se jednalo pouze o malý vzorek zkoumaných lidí, zejména z Indie. Rozsáhlejší výzkum na velkém procentu světové populace, který by se zaměřil na účinky při dlouhodobém užívání, dosud nebyl proveden.

Dlouhý seznam vedlejších účinků

Výhody na jedné straně doplňuje dlouhý seznam vedlejších efektů na straně druhé. Odborníci varují, že kromě těhotných žen, dětí či osob s nízkým tlakem by se ašvagandě měli vyhnout lidé s poruchami štítné žlázy. Mezi možné negativní reakce patří ospalost, zvracení nebo průjem. Některé ženy se na diskuzních fórech svěřují se zkušeností, kdy jim doplněk rozhodil menstruační cyklus.

Zvlášť opatrní by měli být diabetici, protože může snižovat hladinu krevního cukru. Skrytou hrozbou může být také schopnost byliny aktivovat imunitní systém, což je nebezpečné pro osoby s autoimunitním onemocněním.

To všechno a další jsou důvody, proč jinde v Evropě ašvagandu rovnou zakázali.

Ašvaganda jako jed?

V roce 2023 dánská agentura pro bezpečnost potravin zařadila ašvagandu mezi rizikové látky a zakázala její prodej. Vydala k tomu následující prohlášení: „Nejezte ašvagandu ani doplňky stravy, které ji obsahují. Má negativní účinky na pohlavní hormony a reprodukci u mužů i žen. Rostlina může navíc ovlivnit metabolismus, imunitní systém a centrální nervový systém.“

Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu nevole. Podle odborníků z University of Mississippi chybí studie, která by krok dánské vlády ospravedlňovala. Jiní experti obviňují zemi, že omezení je politicky a finančně motivované, či ho dokonce označují za podvod.

Dánsko přitom není jediná skandinávská země sahající k přísným restrikcím. V současnosti o nich uvažuje také Švédsko a Finsko. Německo zatím vydalo pouze varování, ve kterém upozorňuje na možné vedlejší účinky a chybějící standardy ve výrobě, což se může odrážet v odlišné kvalitě jednotlivých produktů. Polsko zase stanovilo maximální denní dávku.