Dřív se týkala dospělých, teď útočí na děti. Tichá hrozba prorůstá Českem hůř než rakovina

Stále více dětí se potýká s psychickými potížemi, které byly ještě před několika lety výhradně problémem dospělých. Jejich každodenní život je ovlivněný nejen školními povinnostmi, ale také složitějšími rodinnými vztahy a dalšími problémy. Roste tak počet dětí, které se potýkají s úzkostí, depresí nebo jinou formou duševních nemocí.

Počet dětí s psychickými obtížemi v Česku stoupá a tento trend potvrzují i data z posledních let. Podle průzkumů má až čtyřicet procent deváťáků příznaky středně těžké nebo těžké deprese a více než třetina dětí řeší úzkosti. Některé děti ztrácejí schopnost zvládat běžné povinnosti, přestávají chodit do školy a uzavírají se do sebe. Jejich stav je vede k sebepoškozování a v krajních případech i sebevražedným myšlenkám.

Zároveň se prohlubuje dlouhodobý problém, v Česku zoufale chybí dětská psychiatrická a psychologická péče. Počet odborníků nestoupá, zatímco dětských pacientů přibývá. Rodiče čekají na volný termín u psychiatra týdny nebo dokonce měsíce, a často nezbývá než se obrátit na dětské praktické lékaře.

Antidepresiva pro děti

Dětem se tak mnohdy nasazují antidepresiva i bez předchozí konzultace s psychiatrem. Pediatři přiznávají, že pokud psychoterapie nebo režimová opatření nefungují a odborná péče je nedostupná, často nezbývá než předepsat psychofarmaka přímo jimi. Čím dál častěji se ale setkáváme s tím, že antidepresiva dostávají i mladší děti nebo dospívající s méně závažnými příznaky, pouze proto, že jiná možnost není. Dokonce přibývá situací, kdy děti užívají více léků současně, často v kombinaci s přípravky na ADHD nebo na úzkost.

Lékaři sami přiznávají, že dlouhodobé účinky kombinovaných léků nejsou na dětský mozek ve vývinu dostatečně známé, a že v některých případech může užívání psychofarmak vést ke zhoršení stavu.

Jak poznat depresi u dítěte: změny v chování a varovné signály

Deprese v dětském věku se často projevuje jinak než u dospělých. Děti mívají sklony své trápení skrývat, nebo o něm vůbec nemluví, a tak si okolí změn všimne až ve chvíli, kdy už je situace vážná. Typickými příznaky jsou dlouhodobý smutek, apatie, uzavřenost, ztráta zájmu o koníčky a zhoršení školního prospěchu. U některých dětí se objevují tělesné obtíže, jako jsou bolesti hlavy, břicha nebo potíže se spánkem, pro které se nenajde fyzická příčina. Jiní naopak reagují podrážděností, agresivitou nebo nezvyklými výbuchy emocí.

Alarmujícími signály jsou sebepoškozování, změny v chování, chození za školu nebo řeči o smrti. V takových případech je nutné neodkládat návštěvu lékaře a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Pokud je to nemožné, alespoň kontaktovat školního psychologa nebo poradnu.

Příčiny dětské deprese

Vznik depresí a úzkostí u dětí je zpravidla důsledkem souhry několika faktorů. K nejčastějším patří přetížení a dlouhodobý tlak na výkon, děti jsou od útlého věku vedeny k dosahování úspěchů, mají nabitý program, minimální prostor pro volný čas a spontánní hru. Velký podíl na vzniku psychických potíží má také prostředí rodiny, konflikty mezi rodiči, rozvod, domácí násilí nebo dlouhodobé napětí. Dalším faktorem je šikana, která dnes probíhá nejen ve škole, ale i online. Velká část dětí tráví hodiny denně na mobilních telefonech a sociálních sítích, na kterých se neustále porovnávají s vrstevníky a čelí tlaku na dokonalost. K rizikovým faktorům patří také dědičnost, ztráta blízké osoby nebo závažné onemocnění v rodině.

Prevence a včasná pomoc: cesta, jak dětem opravdu pomoci

Dětská psychika je citlivá a reaguje na řadu vnějších i vnitřních podnětů. Nejlepší prevencí psychických potíží je bezpečné rodinné prostředí, dostatek podpory a prostoru pro sdílení pocitů, ale také rozumné nastavení hranic a pravidel. Rodiče by měli vnímat, když se dítě začne chovat jinak, a nebát se situaci otevřeně řešit. Mluvte s dětmi a ujistěte je, že o pomoc mohou požádat i odborníka, stejně jako by šlo o zlomenou ruku. Pomáhá také omezit čas strávený na telefonech a sociálních sítích a najít rovnováhu mezi povinnostmi a odpočinkem.

V případě dlouhodobých potíží nebo vážných změn v chování by rodiče neměli váhat vyhledat odbornou pomoc. Úspěšná léčba deprese u dětí bývá nejúčinnější při kombinaci psychoterapie a vhodně nastavené medikace pod dohledem specialisty. Samotná antidepresiva by nikdy neměla být jediným řešením.