Děti (6 a 7 let) ve škole vyprávěly zážitek z víkendu. Učitelka na rodiče hned zavolala sociálku

Pondělní rána ve škole bývají plná dětských historek. Děti vyprávějí zážitky z víkendu, někdy pobaví, jindy překvapí a v některých případech mohou vzbudit i obavy. Pokud učitel uslyší něco, co naznačuje možné ohrožení dítěte, nemůže situaci ignorovat.

Na jedné základní škole došlo k situaci, kdy dva žáci z první a druhé třídy sdělili, že rodiče byli o víkendu na wellness pobytu a oni zůstali sami doma. Učitelka reagovala podle svých povinností a kontaktovala OSPOD. Následně se však ukázalo, že děti celý víkend trávily s babičkou, kterou ve svém vyprávění nezmínily.

Školy mohou za nenahlášení dostat pokutu

Školám v Česku ukládá zákon oznamovací povinnost – jakmile mají podezření, že je dítě ohrožené zanedbáváním či jiným špatným zacházením, musejí to nahlásit orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)​. Tato povinnost se vztahuje na všechny školy a školská zařízení od mateřských po střední školy​. Podání oznámení nemají odkládat, ideálně jej podat hned následující pracovní den​. Pokud by škola tuto zákonnou povinnost nesplnila, může jí hrozit postih za přestupek a pokuta až do výše 50 000 Kč​.

K oznámení dochází nejčastěji tehdy, když škola zjistí, že dítě je zanedbávané, například chodí špinavé, hladové, nevyspalé, nebo se nějakou informaci dozví právě od samotného dítěte. Ministerstvo školství dokonce stanovilo konkrétní situace: neomluvená absence či vysoký počet zameškaných hodin může signalizovat zanedbávání povinné školní docházky.

Sociální pracovníci musí každé oznámení prověřit.

V praxi to znamená, že navštíví rodinu, hovoří s rodiči, s učiteli a často i samotným dítětem o samotě​. Zjišťují, v jakých podmínkách dítě žije – zda má doma základní hygienické zázemí, jestli není zanedbané po zdravotní stránce, zda nemá strach, atd.

Pokud OSPOD zjistí, že je dítě skutečně ohrožené, zahájí s rodinou spolupráci a dohlíží na nápravu situace. Rodičům může doporučit nebo i zajistit různé formy pomoci, například služby dětského psychologa, sociálně-aktivizační služby pro rodinu či poradnu pro závislosti. Vše směřuje k tomu, aby se rodinná situace zlepšila a dítě mohlo v rodině zůstat. Teprve pokud rodiče nespolupracují nebo se situace dítěte dál zhoršuje, přistupuje OSPOD k razantnějším krokům – může například navrhnout soudu uložení dohledu nad rodinou nebo odebrání dítěte do náhradní péče.

Rodiče se mohou proti oznámení bránit

Rodiče, kteří se ocitnou v situaci, kdy škola nahlásí jejich rodinu na OSPOD kvůli podezření na zanedbávání, by měli zachovat klid a jednat racionálně. Pokud jsou obvinění nepodložená nebo vznikla na základě nedorozumění, je důležité co nejrychleji uvést věci na pravou míru. Nejlepší strategií je aktivní spolupráce – vysvětlit situaci sociálním pracovníkům, doložit potřebné informace, například svědectví prarodičů, fotografie, školní docházku dítěte a ukázat ochotu k řešení.

OSPOD totiž nefunguje jako „trestní orgán“, ale jako podpůrná instituce – pokud se ukáže, že dítě není ohrožené, případ se rychle uzavře bez jakýchkoli opatření. Naopak odmítavý postoj, konfrontace se školou nebo ignorování sociálního pracovníka mohou situaci zhoršit a vést k dalšímu šetření. Pokud by přesto došlo k nespravedlivému zásahu, mají rodiče právo obrátit se na právníka a případně se bránit i soudní cestou.

Jedním z nejlepších způsobů, jak podobným problémům předejít, je otevřená komunikace s dětmi. Malé děti často nevědomky zkreslí realitu, protože nechápou souvislosti nebo si situaci vyloží jinak, než jak se skutečně odehrála. Rodiče by proto měli s dětmi pravidelně mluvit o tom, co ve škole říkají, jak odpovídají na otázky učitelů a jak vysvětlují různé rodinné situace. Například pokud rodiče plánují víkendový výlet bez dětí a hlídání zajistí babička, je dobré dítěti předem vysvětlit: „Pokud se tě ve škole budou ptát, kde jsi byl/a o víkendu, nezapomeň říct, že tě hlídala babička, protože my jsme byli pryč.“