Den nebude trvat 24 hodin, ale 25 hodin. Odborníci zveřejnili překvapivou novinku
Že má den 24 hodin, bereme jako jasný a neměnný fakt. Jenže podle vědců ve vesmíru neustále dochází k procesům, které den na Zemi prodlužují. Největší roli hraje vzdalování Měsíce, délku dne ale ovlivňuje i globální oteplování. Jednou tak bude mít den nikoli 24, ale 25 hodin.
Vnímání času a dne se v dějinách neustále proměňuje. Nejdříve lidstvo vnímalo jen světlo a tmu. Teprve s rozvojem vědy se začala vnímat půlnoc a odborníci změřili délku jednoho dne.
Máme zafixováno, že den trvá 24 hodin. Jedná se o časový interval, během kterého Země dokončí rotaci kolem své vzhledem ke Slunci. Rotace naší planety vzhledem ke hvězdám je ale rychlejší a Země ji provede už za 23 hodin, 56 minut a 4 vteřiny. Tomuto intervalu se říká hvězdný den.
Podle vědců se ale délka dne bude do budoucna nadále prodlužovat. Nepůjde ovšem o žádný bleskurychlý proces. Přesto odborníci předpokládají, že zhruba za 200 milionů let bude mít den na Zemi 25 hodin, což by vedlo k zásadní proměně vnímání času a života na naší planetě. Upozornil na to web Daily Galaxy.
Vědci v Německu na to přišli díky zařízení, které využívá složitý systém laserů a zrcadel k přesnému zjišťování odchylek v rychlosti rotace Země. Tyto rozdíly jsou indikovány kolísajícími frekvencemi mezi dvěma laserovými paprsky, přičemž větší rozdíly znamenají rychlejší rotaci.
Co může za prodlužování dne?
Za prodlužováním dne na Zemi stojí hned několik faktorů. Nejvýznamnější roli hraje Měsíc, přirozená družice naší mateřské planety, která ovlivňuje například cyklus přílivů a odlivů.

Vědci pro Daily Mail upozornili, že Měsíc se neustále vzdaluje od Země, což narušuje zaběhnuté procesy a vede k prodlužování dne. Každý rok se Měsíc vzdálí od Země o téměř čtyři centimetry.
Na první pohled to nepůsobí jako kdovíjaká rychlost, v dlouhodobém horizontu už ale tento odsun bude znatelný. Pohyb naší přirozené družice dokonce povede k tomu, že jednou bude Měsíc viditelný pouze z jedné strany zeměkoule. V průběhu milionů let to způsobí třecí procesy, které zbrzdí rychlost otáčení Země a den na naší planetě tak bude stále delší a delší.
Měsíc ale není jediným „viníkem“ prodlužování dne. Za proces zpomalování rotace Země kolem své osy si totiž lidstvo zčásti může samo.
Může za to globální oteplování
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž upozornil, že prodlužování dne způsobují i klimatické změny, které lidstvo zčásti způsobuje uvolňováním emisí do ovzduší.
„V posledních desetiletích dochází v důsledku rychlejšího tání ledovců k přesunu hmoty z pólů do rovníkového oceánu. Toto zploštění způsobuje zpomalení Země a prodloužení dne, podobně jako když bruslař roztáhne paže, aby zpomalil otáčení,“ uvedla NASA.
Podle vědců v budoucnu může hrát globální oteplování v prodlužování dne dokonce větší roli než vzdalování Měsíce. Jen samotná klimatická změna údajně povede k tomu, že se den na Zemi bude každé století prodlužovat o 2,62 milisekundy.

Prodlužování dne ale není tématem jen posledních let. Dochází k němu totiž celou historii. Vědci podle BBC vypočítali, že 600 milionů let zpátky trval den na naší planetě jen 21 hodin. V ještě dávnější historii pak mohl být i kratší. Měsíc byl tehdy mnohem blíže k Zemi.
Zemětřesení otočku Země zrychlí
Existují ale také faktory a procesy, které dokážou den na Zemi naopak zkracovat. Tím nejznámějším činitelem je zemětřesení, které může mít na rychlost otáčení Země kolem své osy opačný vliv než globální oteplování.
Při zemětřesení, a to zejména v případě těch ničivějších, dochází k přesunům zemské hmoty, což ovlivňuje rychlost, s jakou se Země otáčí. Pokud zemětřesení zatlačí masu hmoty blíže k zemskému jádru, způsobí to zrychlení zemské rotace. A tím pádem se o zlomek vteřiny zkrátí den.
Odborníci podle BBC znají i konkrétní případy zemětřesení, při kterých se den zkrátil. Kupříkladu v roce 2011 zasáhlo Japonsko drtivé zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy škály, které vyvolalo vlnu tsunami. Jednalo se o jeden z největších otřesů v dějinách země, který způsobil zkrácení dne o 1,8 mikrosekundy.