Astronomové sledují asteroid velikosti města. Při srážce by smazal Evropu z mapy

Nad Zemí obíhá desetitisíce asteroidů, které vědci souhrnně označují jako „blízkozemní objekty“. Většina z nich je neškodná, některé ale svým rozměrem a dráhou budí obavy.

Aktuálně se sleduje těleso přirovnávané velikostí k většímu městu. Odborníci varují, že podobný impakt by mohl znamenat katastrofu pro celý kontinent.

Proč astronomové mluví o ohrožení Evropy

V titulcích se objevuje zmínka, že by asteroid vymazal Evropu z mapy. To není přehnané. Těleso o průměru několika set metrů má energii odpovídající tisícům jaderných bomb. V případě přímého zásahu by následky nepostihly jen oblast dopadu, ale celý kontinent, protože by došlo k masivním požárům, zemětřesením a změnám klimatu vlivem prachu v atmosféře.

Odborníci z NASA a Evropské vesmírné agentury pravidelně sledují dráhy všech známých blízkozemních asteroidů. Z dat vyplývá, že od roku 1990 bylo identifikováno více než 33 tisíc takových těles a jejich počet každoročně stoupá díky moderním teleskopům. Přesto ne všechny máme dokonale zmapované, a tak se stále objevují nové objekty, které vyvolávají otázky ohledně rizika srážky.

Případy, kdy šlo o skutečné nebezpečí

Historie ukazuje, že Země už podobným střetům čelila. Nejznámější je impakt před 66 miliony lety, kdy těleso o průměru kolem 10 kilometrů zasáhlo oblast dnešního Mexického zálivu a vedlo k vymírání dinosaurů.

V moderní době se hovoří zejména o asteroidu Apophis (99942 Apophis), který byl objeven v roce 2004. První výpočty ukazovaly možnost srážky se Zemí v roce 2029. Pozdější měření tuto hrozbu vyloučila, přesto se k Zemi přiblíží na vzdálenost pouhých 31 tisíc kilometrů, tedy blíže než jsou některé družice. Další prověření proběhne v roce 2036, kdy se těleso opět přiblíží.

Další neklid vyvolal asteroid 2024 YR4, nazývaný v médiích „city-killer“. Odhaduje se, že má velikost přes 250 metrů. Výpočty pro rok 2032 původně ukazovaly zvýšenou pravděpodobnost zásahu, která byla naštěstí následně vyvrácena. Přesto se ukázalo, jak rychle mohou být předběžné odhady interpretovány jako hrozba.

Jak se asteroidy sledují

Moderní observatoře používají sofistikované algoritmy, které analyzují snímky oblohy a hledají pohybující se objekty. Jakmile se asteroid objeví, jeho dráha se spočítá na základě několika pozorování. Čím více měření astronomové mají, tím přesnější je předpověď.

Klíčovou roli hrají observatoře na Havaji nebo v Chile, kde je ideální počasí pro dlouhodobá pozorování. Existují i speciální projekty, jako například Pan-STARRS nebo Catalina Sky Survey, jejichž jediným úkolem je hledat a katalogizovat blízkozemní objekty.

Vědci zároveň připravují strategie, jak se proti podobné hrozbě bránit. Test mise DART v roce 2022 ukázal, že změna dráhy menšího asteroidu pomocí nárazu sondy je možná. Šlo o první praktický důkaz, že lidstvo dokáže zasáhnout.

Malá tělesa dokážou také škodit

Není nutné, aby asteroid měl stovky metrů, aby způsobil velké škody. Příkladem je Tunguská událost z roku 1908, kdy do oblasti Sibiře dopadlo těleso o průměru zhruba 50 metrů. Výbuch v atmosféře vyvrátil miliony stromů a exploze byla slyšitelná tisíce kilometrů daleko. V roce 2013 pak došlo k výbuchu nad ruským Čeljabinskem, kde objekt o průměru přibližně 20 metrů způsobil zranění více než tisíci lidem rozbitými skly.

Co znamená sledovaný asteroid velikosti města

Aktuální případ, který vědci monitorují, se skutečně přirovnává velikostí k městu. Pro lepší představu, těleso má rozměry v řádu stovek metrů. Takový asteroid by při nárazu vyvolal ničivé následky srovnatelné s globální katastrofou. Proto se o něm hovoří i v souvislosti s hypotetickým „vymazáním Evropy z mapy“.

Je ale důležité dodat, že současné výpočty nedávají jednoznačné potvrzení, že k dopadu dojde. Jde o standardní sledování objektu s potenciálem hrozby. Astronomové pravidelně zpřesňují dráhu a veřejnost informují o každé změně.

Co by se stalo v případě střetu

Simulace ukazují, že dopad do hustě osídlené oblasti by měl okamžité katastrofální následky. Vznikl by kráter hluboký stovky metrů, došlo by k ničivým tlakovým vlnám a rozsáhlým požárům. Zasažený kontinent by byl ochromen, zemědělská produkce by se zhroutila a následky by pocítil celý svět.

Proto je klíčové mít systémy včasného varování a připravené metody, jak tělesa odklonit. I když je pravděpodobnost srážky nízká, důsledky jsou natolik vážné, že se jim věnuje maximální pozornost.

Zdroje: guardian; nypost; ourworldindata.org