Vláda schválila dřívější důchody pro vybrané profese. Kdo má nárok?
Důchody a odchod do penze jsou témata, která zajímají snad každého. Mnoho lidí se ptá, kdy budou moci odejít do důchodu a jaké k tomu budou mít podmínky. Systém se totiž neustále mění a upravuje podle toho, jak se vyvíjí ekonomika a demografie. Pro některé profese může být práce fyzicky nebo psychicky tak náročná, že do důchodu potřebují odejít dříve, a právě o tom se často vedou velké debaty.
Nyní vláda schválila změny, které umožní některým skupinám zaměstnanců odchod do důchodu dříve než ostatním. Kdo na to bude mít nárok a jaké budou podmínky? To je otázka, kterou si teď klade spousta lidí. Podívejme se, koho se tato novinka týká a co to znamená pro ty, kteří o předčasném důchodu uvažují.
Dřívější důchod se týká rizikových profesí
Nově schválené změny umožní odchod do důchodu o 15 měsíců dříve pro pracovníky, kteří pracují v nejrizikovějších podmínkách. Pokud mají za sebou 2200 odpracovaných směn v náročném prostředí, mohou do penze odejít dříve, a pokud odpracují 4400 směn, získají nárok na důchod až o 30 měsíců dříve. Za každých dalších 74 směn si mohou připočíst další měsíc, přičemž maximální možná hranice je snížení až o 60 měsíců, tedy o pět let.
Tato změna se týká desítek tisíc lidí, kteří pracují ve fyzicky náročných nebo zdravotně rizikových podmínkách. Mezi profese, které mají vysokou pravděpodobnost zařazení do této kategorie, patří například horníci, skláři, lesníci, slévači, zedníci, kamnáři, dlaždiči nebo pracovníci v hutním průmyslu. Nejde však jen o samotné názvy profesí – rozhodující je především míra pracovního rizika, které zaměstnanci čelí.
Náročnost práce je rozdělena do kategorií
Aby bylo možné přesně určit, kdo má na dřívější důchod nárok, rozděluje se práce podle míry rizikovosti do čtyř kategorií. První kategorie zahrnuje běžné profese bez významného zdravotního rizika, zatímco čtvrtá kategorie zahrnuje práce s vysokým rizikem ohrožení zdraví. Do této skupiny spadají zaměstnanci vystavení nadměrnému hluku, prachu, vibracím, chemickým látkám, extrémním teplotám nebo fyzické zátěži.
Kromě čtvrté kategorie se ale dřívější důchod týká i některých zaměstnanců ze třetí kategorie, kde jsou překračovány hygienické limity například kvůli vibracím, fyzické námaze nebo extrémním teplotám. Celkově by se nová pravidla mohla týkat až 118 tisíc lidí.
O možnosti by měl informovat zaměstnavatel
Každý zaměstnanec by měl mít možnost zjistit, zda jeho profese spadá do jedné z těchto kategorií. Zaměstnavatelé mají povinnost informovat své pracovníky, zda jejich pracovní podmínky odpovídají kritériím pro snížení důchodového věku. Důležité je také vedení přesné evidence odpracovaných směn, která bude sloužit jako podklad při žádosti o dřívější důchod.
Kromě dřívějšího odchodu do důchodu podle nové legislativy je stále možné využít i klasický předčasný důchod – ten však znamená finanční ztrátu v podobě méně peněz každý měsíc.

Dopad na zaměstnavatele
S touto změnou přichází i nová povinnost pro zaměstnavatele, kteří budou muset za své pracovníky ve vysoce rizikových povoláních odvádět vyšší sociální pojištění. Od roku 2025 se zvýšily odvody o dvě procenta a v roce 2028 se zvýší dokonce o pět procent. Tento krok by měl motivovat firmy k modernizaci pracovního prostředí a ke snižování zdravotních rizik pro své zaměstnance.
Zavedení dřívějších důchodů pro náročné profese je jedním z kroků k větší spravedlnosti v důchodovém systému. Zatímco některá povolání umožňují lidem pracovat až do vysokého věku bez výrazných zdravotních dopadů, jiná jsou natolik fyzicky i psychicky náročná, že si dřívější odchod do důchodu dle odborníků i politiků zaslouží.