Vláda rozhodla: Takto se budou měnit hodiny v Česku! Stane se tak v březnu 2025

Každoroční střídání času zůstává realitou. Navzdory dlouholetým debatám o jeho zrušení vláda rozhodla, že v roce 2025 se v Česku opět posunou ručičky hodin. Přechod na letní čas proběhne 30. března, kdy se ve dvě hodiny ráno posunou hodiny na třetí. Letní režim potrvá do 26. října, kdy se hodiny vrátí zpět.

Jaké jsou argumenty pro a proti tomuto střídání a jaký má dopad na zdraví? Co přináší současná debata o změně času a jaké jsou hlavní důvody, proč se tento režim stále nezměnil?

Proč stále střídáme čas?

Letní čas byl zaveden v minulosti jako způsob, jak šetřit energii. Původní myšlenka byla jednoduchá – využít přirozeného světla v pozdějších hodinách a snížit spotřebu elektřiny. Dnes je ale situace jiná. Moderní technologie a efektivnější osvětlení vedly k tomu, že úspory energie jsou minimální. Evropská unie už v roce 2018 rozhodla o zrušení střídání času, ale jednotlivé státy se neshodly na tom, zda zachovat letní, nebo zimní čas. A tak se v EU střídání času prodloužilo na dalších pět let, minimálně do roku 2026. I když mnoho států souhlasí se zrušením střídání času, stále chybí jednoznačná dohoda na tom, který čas by měl být zachován.

Zdravotní dopady střídání času

Podle odborníků má střídání času negativní dopady na zdraví. Biologické hodiny člověka nejsou na takové změny přizpůsobené. „Přechod na letní čas znamená, že lidé spí o hodinu méně, což vede ke spánkové deprivaci, vyššímu riziku infarktů a nárůstu dopravních nehod,“ uvádí RNDr. Tomáš Novotný, odborník na chronobiologii.

Lékaři se shodují, že změny času nejvíce ovlivňují citlivé jedince, seniory a lidi se spánkovými poruchami. Nejvýraznější dopady se objevují v prvních dnech po změně. Problémy se spánkem a soustředěním mohou trvat i několik týdnů. Kromě toho existují i psychologické dopady – lidé si stěžují na únavu, podrážděnost nebo dokonce mírnou depresi.

Zastánci letního času tvrdí, že delší večerní světlo přináší více možností pro volnočasové aktivity. Naopak odpůrci poukazují na to, že ranní tma může způsobit problémy zejména dětem a lidem pracujícím v ranních směnách.

Debaty o zrušení

Přestože mnoho států i odborníků volá po konci střídání času, politická shoda stále chybí. Evropská unie nechala na rozhodnutí jednotlivých zemí, zda si ponechají letní, nebo zimní čas. Výsledkem je patová situace – každá země má jiný názor a zvolit jednotný čas pro celou Evropu se zatím nedaří.

V Česku se veřejnost k otázce staví jasně. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 je 70 % lidí proti střídání času. Zastánci letního času argumentují delšími večery, zatímco příznivci zimního času poukazují na lepší sladění s přirozeným denním rytmem.

Kdyby se střídání času zrušilo, státy by se musely rozhodnout, který čas zachovat. Akademie věd ČR doporučuje standardní středoevropský čas (zimní čas), který lépe odpovídá přirozeným biologickým rytmům člověka.

Připravte se na změnu

Ačkoli se změně času nevyhneme, existuje několik způsobů, jak minimalizovat její dopady:

• Choďte spát a vstávejte postupně o 10–15 minut dříve už týden před změnou.
• Omezte večer modré světlo z obrazovek.
• Přes den se snažte co nejvíce vystavit přirozenému světlu.
• Po změně času si dopřejte dostatek spánku a vyvarujte se stresu.
• Omezte konzumaci kofeinu a alkoholu ve večerních hodinách, aby se organismus mohl přirozeně přizpůsobit změně biorytmů.

Co bude dál?

Střídání času v Česku bude pokračovat minimálně do roku 2026, pokud se EU nerozhodne jinak. Letní čas v roce 2025 začne 30. března a potrvá do 26. října. Zda se někdy podaří dosáhnout dohody o zrušení střídání, je zatím nejasné. Do té doby nám nezbývá než se na každoroční posuny ručiček připravit. V dalších letech můžeme očekávat pokračující debatu, která může v budoucnu přinést definitivní rozhodnutí o tom, zda bude střídání času zachováno, nebo zrušeno jednou provždy.