Konec zlatého věku zaměstnanců. Dál Čechy čeká krize

Ještě před několika lety byla situace na trhu práce pro mladou generaci příznivě nastavená. Zaměstnavatelé se přetahovali o talenty, flexibilita a benefity byly standardem a firmy musely vynakládat nemalé úsilí na udržení mladých pracovníků. Dnes se situace mění. Rostoucí ekonomická nejistota, technologické inovace a generační rozdíly obrací poměr sil mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Jak se k těmto změnám staví mladá generace, která si zvykla na volnost a individualitu? A jaké výzvy čekají zaměstnavatele, kteří se s touto změnou musejí vypořádat?

Generace Z a jejich pohled na práci

Generace Z se narodila do digitální éry, kde internet a chytré technologie byly samozřejmostí. Tento fakt je formoval nejen v osobním životě, ale i v přístupu k práci. Podle průzkumu ManpowerGroup se více než 75 % mladých zaměřuje při výběru zaměstnavatele na hodnoty společnosti, transparentnost a sociální odpovědnost.

„Tato generace je samostatná, rychle se učí a preferuje flexibilní pracovní prostředí. Jejich pohled na práci je odlišný od předešlých generací, hledají více než jen finanční odměnu,“ potvrzuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. Mladí lidé si uvědomují, že technologie mohou být jejich silnou stránkou, což jim umožňuje přizpůsobit se rychle měnícímu se trhu práce a zároveň vyžadovat lepší pracovní podmínky.

Práce vs. osobní život

Na rozdíl od starších generací, pro které byla tvrdá práce a loajalita ke společnosti standardem, dnešní dvacátníci hledají rovnováhu mezi prací a soukromým životem. Oproti generaci X, která budovala kariéru skrze dlouhé pracovní hodiny a často i na úkor volného času, generace Z požaduje flexibilitu a odmítá přesčasy.

Mladí zaměstnanci kladou velký důraz na work-life balance a očekávají od zaměstnavatelů prostředí, kde se budou cítit oceňováni nejen finančně, ale i lidsky. Tento přístup může být výzvou pro firmy, které se snaží udržet konkurenceschopnost a zároveň splnit očekávání mladé generace.

Quiet quitting a nové pracovní trendy

Jeden z fenoménů, který se mezi mladou generací rozmohl, je tzv. „quiet quitting“ – neboli dělat jen to, co je nezbytné a odmítání přesčasu nebo extra úkolů, které nejsou součástí smlouvy. Tento přístup má kořeny v deziluzi, kterou mladí lidé cítí vůči tradičním modelům práce. Stále více zaměstnanců si uvědomuje, že dlouhé hodiny neznamenají automaticky vyšší produktivitu a že pracovní prostředí by mělo být především efektivní.

Podle průzkumu Deloitte si 69 % mladých myslí, že firmy by měly větší měrou přispívat k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Zaměstnavatelé, kteří se nepřizpůsobí těchto změnám, budou mít problém si mladé talenty udržet. Mnoho mladých zaměstnanců hledá práci nejen podle platu, ale i podle hodnot a firemní kultury.

Vliv ekonomické situace na změnu přístupu k práci

S příchodem ekonomických výzev a možným zhoršením trhu práce mohou mladí lidé zjistit, že flexibilita a volnost mají své hranice. Podle Michala Vajskebra ze Spenglerfox „můžeme očekávat, že s ekonomickou krizí začnou zaměstnavatelé opět požadovat větší stabilitu a loajalitu zaměstnanců. Mladá generace se tak bude muset přizpůsobit a dělat kompromisy.“

Tento trend se již nyní projevuje například v USA, kde se mladí pracovníci potýkají s vyšší nezaměstnaností a rostoucími požadavky na výkon. Výsledkem je, že někteří zaměstnanci začínají být ochotni přehodnotit svůj přístup k práci a více se přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů.

Co bude dál? Rovnováha mezi flexibilitou a stabilitou

Odborníci se shodují, že budoucnost práce bude založena na vzájemné adaptaci. Firmy budou muset více naslouchat potřebám mladých zaměstnanců, ale zároveň budou mladí lidé muset pochopit, že pracovní prostředí není jen o individuálních preferencích, ale také o stabilitě a dlouhodobé spolupráci.

Nové pracovní modely, jako je hybridní práce či kratší pracovní týdny, by mohly být kompromisem mezi očekáváním mladé generace a potřebami firem. Podle HR expertů se dá očekávat, že zaměstnavatelé budou muset nabídnout nejen lepší pracovní podmínky, ale také možnosti dalšího vzdělávání a kariérního růstu, pokud si chtějí mladé talenty udržet.

Budoucnost trhu práce bude tedy záviset na schopnosti obou stran nalézt rovnováhu mezi očekáváním a realitou. Zaměstnavatelé budou muset nabídnout víc než jen finanční odměnu, ale zároveň si i mladá generace bude muset uvědomit, že dlouhodobá udržitelnost jejich přístupu k práci není samozřejmostí. Jak se tento proces vyvine, ukážou následující roky.