Vyhlašujeme 3 nejhorší modely škodovek: Do „vítěze“ raději nesedejte, je-li vám život milý

Tři slavné, ale neblaze proslulé škodovky, které by v dnešních podmínkách neprošly ani základním bezpečnostním testem. A jak se od nich vyvíjela ochrana řidičů a pasažérů až k airbagům a bezpečnostním pásům vzadu? Podívali jsme se na modely, které bývaly běžnou součástí našich silnic.

Psal se konec 50. let, když z mladoboleslavské automobilky vyjel první vůz na podvozku s motorem vzadu. Tehdy šlo o pokrok, z dnešního pohledu ale také o velké bezpečnostní riziko. A právě mezi třemi nejméně bezpečnými vozy značky Škoda dodnes figurují tyto modely:

Škoda 100/110 (1969–1977)

Auto, které se v 70. letech stalo synonymem rodinného vozu pro československé řidiče. Jenže jeho karoserie prakticky nepočítala s deformovatelnými zónami a chyběla i jakákoli ochrana proti bočnímu nárazu. Ve výbavě nebyly airbagy, ABS ani bezpečnostní pásy na zadních sedadlech. Dokonce i přední pásy byly nejprve statické, bez navíječe.

Škoda 120 (1976–1990)

Tzv. „stodvacítka“ se sice snažila přinést vylepšení oproti modelům 100 a 110, ale ani zde se vývoj bezpečnosti příliš neposunul. Řidiči i spolujezdci byli chráněni maximálně tím, že seděli relativně vysoko a při nárazu směrem zezadu obvykle netrpěl motor – ten byl totiž za nimi. Zcela chyběla jakákoli elektronická bezpečnostní výbava, a navíc vůz trpěl nevyváženým rozložením hmotnosti. To negativně ovlivňovalo stabilitu při rychlé jízdě.

Škoda 105 (1976–1988)

Sesterský model výše zmíněné 120ky byl určen spíše pro méně náročné zákazníky a částečně export. Na bezpečnosti se ale šetřilo ještě víc – u základních verzí nebyly pásy na zadních sedadlech vůbec, volant neprocházel testy deformace a výztuhy dveří prakticky neexistovaly. Vůz neměl opěrky hlavy, a i v případě lehké nehody mohla být poranění vážná.

Doba, kdy pás nebyl samozřejmost

V bývalém Československu byly bezpečnostní pásy zpočátku vnímány spíš jako zbytečnost. Povinné se staly až v roce 1966, a to pouze pro přední sedadla. Zadní pásy začaly být montovány až mnohem později a dlouho nebyly povinné ani u nových vozů.

První sériová škodovka s tříbodovými bezpečnostními pásy vzadu byla až Škoda Felicia Combi, uvedená na trh v druhé polovině 90. let. V předchozích modelech byly zadní pásy buď volitelné, nebo chyběly úplně. Z dnešního pohledu šlo o vážné bezpečnostní opomenutí, protože právě nepřipoutaní cestující vzadu mohou při nárazu vážně ohrozit nejen sebe, ale i ostatní ve voze.

Podle analýz německého ADAC zvyšuje připoutání na zadních sedadlech šanci na přežití nehody až o 75 %. Přesto byla v 80. letech v Československu tato informace téměř neznámá.

První airbag až po revoluci

Přelomovým modelem se stala Škoda Felicia, která byla v roce 1995 prvním vozem značky, jež nabídla čelní airbag pro řidiče. Zpočátku byl dostupný jen v dražších výbavách, až později se stal standardem. Spolujezdcův airbag se objevil o něco později.

Následující modely, jako Octavia I (1996) nebo Fabia I (1999), už nabízely až čtyři airbagy a do výbavy se dostalo i ABS. Ve druhé generaci Octavie (2004) už bylo běžné mít i boční a hlavové airbagy.

Od nebezpečí k normě

Když se porovná škodovka z roku 1975 s modelem z roku 2024, rozdíl je propastný. Moderní vozy Škoda dnes běžně nabízejí až devět airbagů, adaptivní tempomat, nouzové brzdění, systém rozpoznávání únavy řidiče nebo asistent jízdy v pruzích.

Ještě v roce 1980 bylo pro většinu řidičů standardem, že auto nemělo pásy vzadu, neměřilo tlak v pneumatikách, nezvládalo prudké brzdění bez zablokování kol a nemělo ani posilovač řízení. Dnes jsou tyto prvky samozřejmostí i v základní výbavě.

A co ten vítěz?

V úvodu článku jsme slíbili, že se dozvíte, který model by dnes mohl být označen za „životu nebezpečný“. Z hlediska výbavy, konstrukce i rizikovosti se za takový dá označit Škoda 105 bez bezpečnostních pásů, jak byly běžně dodávány v 70. letech. Bez výztuh, bez ochrany posádky a s tvrdým plastovým interiérem bylo riziko vážného zranění při čelním střetu extrémní. Při pohledu dnešní optikou tedy nejde o přehánění. Do takového auta by dnes mnozí nesedli ani na parkovišti, natož v provozu.