V Norsku už to začalo a do Česka dorazí také. Nedá se nic dělat, musíme se podvolit

Norové se rozhodli skoncovat s prodejem nových aut se spalovacími motory. Cíl je jasný, už v roce 2025 má být každé nově prodané auto plně elektrické. Ačkoli zatím nejde o absolutní zákaz daný zákonem, stát přijal opatření, která efektivně znemožňují registraci spalovacích novinek. Tím se Norsko stává prvním státem světa, kde auta na benzín a naftu končí.

Většina světa zatím diskutuje o roce 2035. Norsko je o deset let napřed. Tamní vláda, podpořená širokým konsenzem napříč politickým spektrem, totiž stanovila cíl, že od roku 2025 se již nemají prodávat nová auta se spalovacími motory. A realita tomu odpovídá. Podle aktuálních statistik za květen 2025 tvoří čistě elektrická auta více než 90 % všech nově registrovaných vozů. Například Tesla v Norsku meziročně zvýšila prodej o 213 %, a i další značky elektrifikují nabídku s ohledem na místní trh.

V samotném právním rámci sice nestojí přímý zákaz spalovacích motorů, ale vládní politika, daňové nástroje a přímé restrikce fakticky znemožňují jejich nákup. Z hlediska cenového, logistického i registračního, se v Norsku stává nové auto se spalovacím motorem prakticky nerealizovatelnou volbou.

Začátek konce i pro Česko

Norsko není jediné. Evropská unie rozhodla, že od roku 2035 přestanou výrobci aut prodávat nové vozy se spalovacím motorem. Týká se to i České republiky, která bude muset evropskou legislativu plně aplikovat. Přechod bude postupný, ale nezadržitelný. Jakmile se jednou automobilky adaptují na nové technologie a investují miliardy eur do elektrifikace, nemá návrat k benzínu a naftě ekonomické opodstatnění.

To potvrzují i data o investicích a plánech automobilek. Škoda Auto oznámila několik modelů na elektřinu, podobně jako Volkswagen, Hyundai, Renault nebo Peugeot. V Norsku už dnes spalovací modely mizí z nabídek showroomů a čekací lhůty na nové elektromobily jsou výrazně kratší než v jiných zemích. Předpokládá se, že stejný trend dorazí v následujících letech i do dalších států, ať už pod tlakem zákonů nebo změnou zákaznického chování.

Norsko jako výkladní skříň elektromobility

Norský úspěch nevznikl náhodou. Klíčem byl soubor opatření, například daňové úlevy, zrušení DPH na elektrická auta, možnost jízdy v pruzích pro MHD, bezplatné parkování nebo dotace na nabíjecí infrastrukturu. Vláda navíc nastavila takzvané green taxes, tedy vysoké daně na dovoz a registraci spalovacích aut, které činí elektromobily cenově výhodnější.

Norské elektrické úspěchy nejsou jen politickým rozhodnutím. Jsou i výsledkem spolupráce se soukromým sektorem a promyšlené strategie. Jedním ze symbolů je aktivista Morten Harket, člen skupiny a-ha, který se před 30 lety účastnil občanských protestů za právo vlastnit elektromobil. Díky takovému tlaku vznikla infrastruktura a politická vůle měnit pravidla.

Co se dá očekávat

Zkušenost z Norska ukazuje, že přechod na elektromobilitu není otázkou přání nebo jednoho rozhodnutí, ale systematického postupu. Ve chvíli, kdy se vytvoří dostatečně silný rámec, daňový, legislativní i technologický, není návrat ke spalovacím vozům možný.

V České republice zatím přímý zákaz prodeje aut se spalovacím motorem neexistuje, ale je jen otázkou času, kdy i zde dojde k jeho postupnému omezování. Až se začne blížit rok 2035, tlak zesílí. Automobilky přestanou vyvíjet nové modely, servisní síť se zredukuje a náhradní díly budou dražší. V konečném důsledku si už nové spalovací auto v Evropě nikdo nekoupí. Podobně jako dnes v Norsku.