Této Škodovce vzdali hold světoví designéři a získala prestižní ocenění. Češi jí ale říkají krabice na kolech a sousedům se za ni posmívají
Škoda Roomster nebyla nikdy obyčejné auto. Přestože u nás získala přezdívku „krabice na kolech“ a stala se terčem škodolibých poznámek sousedů, ve světě automobilového designu si vysloužila obdiv a uznání. Není to paradox? Vozidlo, které mnozí v Česku viděli jako zvláštní experiment, ocenili renomovaní designéři těmi nejvyššími metami. A přestože se dnes už nevyrábí, dodnes vzbuzuje emoce.
V roce 2007 se Roomster stal držitelem prestižní ceny Red Dot Design Award v kategorii „Product Design“. Porota složená z mezinárodních odborníků posuzuje inovaci, funkčnost, kvalitu zpracování i estetiku. Ocenění tak mělo jasný význam. Škoda Roomster přinesla do segmentu MPV čerstvý vítr a odvážný přístup, který ve své době neměl v automobilce obdoby.
Úspěch se ale neomezil jen na odborníky. V roce 2006 byl Roomster také nominován na Auto Bild Design Award, což je ocenění udělené čtenáři populárního německého magazínu. Jde o hlasování veřejnosti, které potvrdilo, že design Roomsteru zaujal nejen porotu, ale i běžné řidiče. Kombinace těchto dvou cen je jasným důkazem, že tento vůz nebyl jen originální, ale i oceňovaný, a to ve velmi kompetitivním prostředí evropského trhu.

Roomster se navíc stal jakýmsi designovým manifestem značky Škoda. Po letech konzervativního vzhledu ukázala automobilka odvahu experimentovat a posunout hranice. Designéři chtěli vytvořit vůz, který bude vypadat jinak, ale zároveň si zachová veškerou praktičnost, kterou zákazníci očekávají. Výsledkem byl automobil, který se odlišoval nejen vzhledem, ale i svou filozofií.
Krabice nebo promyšlený koncept?
A přesto se v České republice stal terčem vtipů. Důvodem byla především jeho netradiční stavba. Kombinace dvou odlišných designových jazyků, dynamických linií v přední části a více hranaté zadní části připomínající dodávku, působila na mnoho lidí nesourodě. Zatímco odborníci viděli v Roomsteru funkční a promyšlený návrh, někteří Češi se nemohli smířit s jeho tvarem a asymetrií. Přezdívky jako „dodávko-osobák“ nebo právě „krabice na kolech“ se rychle rozšířily.
V realitě šlo ale o praktické řešení, které zajišťovalo nadprůměrný vnitřní prostor, skvělý výhled z vozu a výbornou přístupnost. Roomster umožňoval jednoduchou manipulaci se sedačkami a měl jednu z největších variabilit ve své třídě. Díky tomu byl oblíbený nejen u rodin, ale také u drobných podnikatelů, kteří potřebovali přepravovat větší náklady a zároveň jezdit s dětmi do školy.
Zákazníci oceňovali i pohodlné nastupování, vyšší posed a velká boční okna, která propouštěla hodně světla. Kabina působila vzdušně a díky jednoduchému uspořádání byla vhodná i pro seniory nebo osoby s omezenou pohyblivostí. Roomster byl praktický v každém ohledu, a to i v městském provozu, kde jeho rozměry umožňovaly snadné parkování.
Předběhl dobu a přesto skončil
V některých verzích, jako byl Scout s výraznými plasty nebo užitkový Praktik, se Roomster přiblížil i jiným segmentům. Verze Scout evokovala lehký offroad a Praktik fungoval jako lehká dodávka. Dnes se podobné principy uplatňují u řady crossoverů nebo kompaktních MPV, ale tehdy šlo o neobvyklý a originální přístup, který si hledal cestu ke svým fanouškům jen pomalu.
Zajímavostí je, že Roomster se vyráběl v Kvasinách, kde vznikala i jeho užitková varianta. Díky sdílení techniky s modelem Fabia bylo možné držet náklady na výrobu na rozumné úrovni a nabídnout zákazníkům atraktivní poměr ceny a užitné hodnoty.

Přes řadu výhod se Roomster nevyráběl dlouho. Na vině byly změny v portfoliu koncernu, nástup jiných modelů a postupné orientování automobilky jiným směrem. Jeho nástupce nikdy nepřišel, a i když se o možném pokračování dlouho spekulovalo, další generace už světlo světa nespatřila. Vývoj konceptu Roomster II byl sice zahájen, ale nakonec skončil jen u prototypů, které se nikdy nedostaly na veřejnost.
Dnes se ojeté Roomstery stále těší solidní poptávce. Jejich praktičnost, spolehlivost a nízké provozní náklady zůstávají klíčovým důvodem, proč je lidé vyhledávají. A ačkoli se jim sousedé možná pořád smějí, designéři jim už dávno vzdali hold. Zůstává otázkou, zda právě tento typ vozu nebyl jen nepochopený vizionář, který přišel příliš brzy. Anebo možná právě v tom spočívalo jeho kouzlo.