Zapomeňte na Octavii. Škodovka kdysi vládla obloze a její motory trhaly rekordy
Sledovat v Google Zprávách
Když se řekne Škodovka, většina z nás si představí auta značky Škoda. Firma Škoda patří mezi populární značky aut, méně známé je ale její působení v letectví. Málokdo ví, že Škoda se kdysi věnovala výrobě leteckých motorů.
Letectví není pro populární mladoboleslavskou automobilku žádná vedlejší, ne příliš významná, kapitola. Naopak se jedná o významnou, přesto málo známou kapitolu historie této společnosti. Zajímavý je také důvod, který vedl Škodovku k výrobě leteckých motorů.
Jak to vše začalo
Začátky známé automobilky Škoda byly skromné. Její historie se začala psát v roce 1895, kdy mechanik a technik Václav Laurin a obchodník, cyklista a knihkupec Václav Klement začali z jinde nakoupených dílů montovat jízdní kola. Později založili továrnu na jejich výrobu. Po mnoha více či méně úspěšných experimentech se přes výrobu motocyklů v roce 1907 dopracovali k výrobě aut a známé značce L&K (Laurin & Klement).
Jak Škodovka přišla ke svému jménu
Dobu krátce po vzniku Československa, nazývanou první republika, známe především z filmů pro pamětníky. Tato doba byla mnohem těžší, než jak je vykreslovaná ve starých filmech. Mnohé firmy se tehdy potýkaly s finančními problémy. Výjimkou nebyla ani známá společnost L&K. Svoji obtížnou situaci nakonec vyřešila v roce 1925 spojením se strojírenským koncernem Škoda. Od té doby její motocykly a auta nesou jméno a znak Škoda.
Průkopníci letectví
Značka Laurin & Klement je právem spojována s průkopníky letectví. Prvním z nich byl Metoděj Vlach, který jako první použil do svého letadla upravený automobilový motor značky Laurin & Klement. Pokus skončil neúspěchem. Jeho stroj se nevznesl do vzduchu. Jediné, co dokázal, bylo pár krátkých skoků.
Mnohem úspěšnější byl automobilový konstruktér a závodník Otto Hieronimus, který pracoval jako šéfkonstruktér pro firmu Laurin & Klement. Podařilo se mu sestrojit několik leteckých motorů, které nejen vzlétly, ale dokázaly se také udržet krátkou dobu ve vzduchu. S letadlem Bleriot, poháněným jeho čtyřválcovým motorem typu EL podnikl v roce 1910 první let na území dnešní České republiky. Let se uskutečnil na chuchelském závodišti u Prahy. Letadlo Bleriot se udrželo ve vzduchu 2 minuty a 26 vteřin, během nichž uletělo zhruba dva kilometry.
Letecké motory jako řešení problémů
Firmy obvykle řeší pokles výroby jejím omezením a následným propouštěním zaměstnanců. Škodovka měla jiný recept na řešení těžkostí. Začala vyrábět letecké motory. Jeden z nich, letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 je vystavený v muzeu Škoda Mladá Boleslav. Jedná se o letecký motor, na jehož výrobu získala firma L&K v roce 1924 licenci od francouzského výrobce aut a letadel Lorraine-Dietrich.
Motor, který zaujme
Jedinečnost exponátu spočívá především v jeho konstrukčním řešení s uspořádáním dvanácti válců do tvaru písmena W, tedy do tří řad po čtyřech válcích. Zdvihový objem 24,4 litru a nejvyšší trvalý výkon 331 kW bylo tehdy něco mimořádného. Navzdory svým impozantním rozměrům motor neměl velkou spotřebu paliva. Ta byla udávána na 240 gramů paliva plus 12 gramů oleje na každého koně výkonu a hodinu provozu.
Vládci oblohy
O tyto jedinečné letecké motory byl velký zájem. Vyráběly se pod značkou L&K-Lorraine-Diétrich ve dvou verzích: jako dvanáctiválcový motor a jako osmiválcový motor. Československé Ministerstvo obrany si v roce 1926 objednalo padesát těchto dvanáctiválcových motorů. Rovněž byly montovány do letadel Letov Š-12 a ŠB-16. Zájem o ně byl i v zahraničí, například v Litvě, Turecku.
Bylo s nimi také podniknuto několik dálkových letů. Nejznámějším z nich je let podplukovníka Jaroslava Skály z roku 1927 s letadlem Letov Š-16 z Prahy do Tokia.
Zdroj: auto.cz, idnes.cz, novinky.cz, autosalon.tv
