Nejkrásnější škodovka mohla dobýt svět. Komunisti ji ale zakázali a místo ní vyrobili tento paskvil

Škoda 720 měla být vozem, který pozvedne prestiž československého automobilismu a vyrazí dech i na Západě. Elegantní sedan navržený italským mistrem designu Giorgettem Giugiarem udivoval moderními liniemi i pokročilou technikou.

Na skutečné silnice se ale dostaly vozy řady 742, tedy Škody 105 a 120, které byly technicky zastaralé už v momentě zahájení výroby.

Auto, které mělo přepsat dějiny Škody

Psal se rok 1969, kdy do Mladé Boleslavi dorazil prototyp nového sedanu střední třídy navržený Giugiarem, který měl nahradit už poněkud zastaralou Řadu 1000 MB. Projekt Škoda 720 měl ambice konkurovat vozům jako Ford Cortina, Opel Rekord nebo Fiat 124, a to nejen designem, ale i technickým zpracováním.

Moderní řešení karoserie měla samonosnou konstrukci, motor uložený vpředu podélně a poháněnou zadní nápravu. K dispozici měly být několik verzí motorů o objemu 1,25 až 1,5 litru. Prototypy se testovaly i v zahraničí a podle tehdejších testovacích zpráv se jednalo o konkurenceschopné vozy.

„Byl to majstrštyk. V porovnání s tím, co tehdy jezdilo po našich silnicích, působil jako zjevení,“ psali automobiloví novináři pro odborný tisk.

Naděje zmařené ideologií

Přes všechny naděje ale projekt Škoda 720 skončil neúspěšně. V 70. letech zasáhly do vývoje tlaky z ministerstva průmyslu a plánované hospodářství RVHP. Do popředí se dostala snaha sjednotit výrobu aut napříč socialistickým blokem. Československo se mělo podle tehdejších rozhodnutí specializovat na malá auta, zatímco vozy střední a vyšší třídy byly doménou NDR, Polska nebo SSSR.

Namísto moderní Škody 720 se tak začalo masově vyrábět levnější a jednodušší Řady 742, tedy Škody 105, 120 a 130. Ty už ale v době svého vzniku zaostávaly za konkurencí z Itálie či Západního Německa. Motor vzadu, chlazený vodou, horší stabilita i horší přístup k moderním technologiím.

K zablokování projektu navíc přispěly i problémy s díly a s kooperací s dalšími podniky. Prototypy Škody 720 byly zničeny, zachovalo se jich jen pár. Jediný kompletní kus je dnes k vidění v muzejní expozici v Mladé Boleslavi.

Co mohlo být, ale nebylo

Zpětně automobiloví historici hodnotí projekt 720 jako promarněnou šanci. Design, na němž se podílel i slavnou technikou vybavený Giugiaro, vypadal zcela svěže i na přelomu 70. a 80. let. Podvozek měl nezávislé zavěšení všech kol, čtyřdveřovou karoserii a dobré řešení zavazadlového prostoru.

Problém byl i v tom, že vedení automobilky ani centrem vývoje více nezatlačilo na prosazení projektu. Chyběla systematická podpora i jasný zájem státu investovat do exportně úspěšného modelu.

Škoda se tak orientovala na výrobu jednoduchých vozů, které se sice prodávaly i na Západě, ale většinou za dumpingové ceny a s pověstí levných aut ze „socialistického Východu“.

Bilance

Projekt Škoda 720 je dnes považován za jeden z nejambicióznějších pokusů změnit osud československých automobilů. Nešlo o technické neschopnosti, ale o ideologické a ekonomické rozhodnutí, které automobilku navždy nasměrovaly jinam. Na konec 60. let se dnes díváme jako na promarněnou šanci. Auto, které mělo měnit vítr dějin, zůstalo jen v muzeu. A místo něho jezdila auta, která si dnes pamatujeme spíš jako synonymum technického zpoždění.