Nejelegantnější škodovku zničila závist a byrokracie. Československý Lincoln nikdy nespatřil světlo světa

Byla na svou dobu jako z jiné galaxie, ale ve světle nových ideologií neměla šanci. Výjimečná Škoda 935 Dynamic byla už v roce 1935 předobrazem budoucnosti, kterou však komunistický režim více než dekádu po válce neakceptoval.

Začátkem 30. let 20. století šel automobilový vývoj ruku v ruce s letectvím. Takzvaný proudnicový design začal ovlivňovat karoserie aut a Škoda Auto se rozhodla zapojit do tohoto trendu vývojem modelu 935 Dynamic. Vozidlo s motorem vzadu, aerodynamickou karoserií a nezvykle dlouhou zádí bylo představeno ve stejném roce jako legendární Tatra 77, tedy v roce 1935. Zatímco Tatra se dostala do malé série, Škoda Dynamic zůstala u jediného kusu.

Aerodynamický skvost, který předběhl dobu

Auto poháněl vodou chlazený čtyřválec boxer s objemem dvou litrů, umístěný netradičně za zadní nápravou. Umožňoval vozu dosahovat rychlosti kolem 130 km/h, což bylo na tehdejší poměry vynikající. Navíc měla Škoda 935 plně nezávislé zavěšení kol, synchronizovanou pětistupňovou převodovku a překvapivě tichý a pohodlný chod. V interiéru dominovaly kožené sedáky a kvalitní materiály, připomínající americké vozy nejvyšší třídy. Výjimečná byla i palubní deska se zaoblenými liniemi a pokročilými přístroji, které tehdy nebyly běžné ani u prémiových značek.

Nehodila se do nového režimu

Prototyp vznikl jako technická studie, ale také jako demonstrační vozidlo pro zahraniční trhy a vládní činitele. Kvůli druhé světové válce se vývoj přerušil a po jejím skončení se Škoda 935 Dynamic ocitla v novém politickém prostředí, které pro ni nemělo pochopení. Socialismus nechtěl mít nic společného s luxusem, zvláště ne s tak nápadným. Automobil s elegantními křivkami a prvky luxusu byl vnímán jako symbol buržoazního světa, který byl ideologicky nepřípustný.

Auto bylo několik let odstaveno v různých areálech, neudržované, zapomenuté a v jeden moment dokonce určené ke sešrotování. Neexistoval zájem ho renovovat, protože podle tehdejších rozhodujících struktur „odporovalo ideologii“ a nepředstavovalo praktický přínos pro běžného občana. Právě v tomto kontextu lze mluvit o závisti, byť ne v osobním slova smyslu, ale v systémovém přístupu. Škoda 935 Dynamic byla příliš jiná, příliš odvážná, příliš reprezentativní.

Podle archivních záznamů se vozidlo dostalo i do fáze, kdy mělo být rozebráno na náhradní díly. Teprve zásluhou několika osvícených pracovníků a později odborníků z muzea Škoda Auto se podařilo zabránit jeho definitivnímu zničení. Obnovení se dočkala až dlouho po revoluci, kdy ji renovovali specialisté v muzeu Škoda Auto. Dnes se jedinečný exemplář nachází ve sbírkách firmy a občas se objevuje na výstavách. Jde o raritu s nevyčíslitelnou hodnotou, která připomíná, že i ve 30. letech mohlo vzniknout něco, co se designem i technikou blížilo vozům o desítky let mladším.

Proč zrovna Lincoln?

Přirovnání ke značce Lincoln není náhodné. Stejně jako americké limuzíny měla i Škoda 935 Dynamic protáhlou siluetu, tichý chod a luxusní provedení. Nechyběly chromované detaily, výrazné nárazníky a ostře řezané linie, které by se u vozů běžných smrtelníků hledaly těžko. Uvnitř se pasažéři mohli cítit jako v salonku, ne v běžném vozidle. Každý detail vozu byl promyšlený, včetně zvukové izolace a ventilace kabiny.

Byla to ukázka toho, kam mohla československá automobilka směřovat, kdyby do jejího vývoje nezasáhla politická realita. V době, kdy většina výrobců v regionu nabízela spartánsky vybavená auta bez důrazu na komfort, stála Škoda 935 Dynamic jako technické a estetické zjevení.

Dnes je Škoda 935 Dynamic uctívána jako zázrak techniky i designu. Historici a odborníci na automobilismus ji označují za jedno z nejambicióznějších vozidel, která kdy byla v Československu vytvořena. Ale kdyby válka a ideologie nediktovaly tempo, mohla být jen první v řadě luxusních škodovek a československý Lincoln mohl být realitou, ne jen historickou poznámkou v muzeu.