Místo komfortu a noblesy užitkový žebřiňák pro dělnickou třídu. Takto soudruzi zkazili vlajkovou loď Škody

Škoda Popular představovala v předválečných letech vlajkovou loď mladoboleslavské automobilky. Firmě pomohla vymanit se z hospodářské krize a získat vedoucí postavení na československém trhu. Soudruzi ji ale v pozdějších letech zásadním způsobem přeměnili.

Škoda Popular se na trh poprvé uvedla v roce 1933 modelem 418. Novinkou byl revoluční páteřový rám namísto tradičního žebřinového rámu, což automobilce přineslo technologický náskok před konkurencí.

Kvalita za „lidovou“ cenu, která se proslavila i ve světě

Se základní cenou 17 800 československých korun za roadster byl Popular cenově dostupným, ale stále kvalitním autem v časech hospodářské krize. Hravě se tak stal nejprodávanějším vozem v předválečném Československu.

Věhlas si získal i za hranicemi. V letech 1934 až 1946 se prodalo přes 20 tisíc vozů, z nichž 6 tisíc bylo exportováno do více než padesátky zemí včetně Číny, Indie a mnoha afrických a jihoamerických států. Automobilka tak dokázala předstihnout konkurenční Tatru i Pragu a stát se československou automobilovou jedničkou.

Škoda 1200 a Škoda 1201: Auta pro kapitalisty

Po druhé světové válce a hlavně po únoru 1948 nastalo pro československý automobilový průmysl období nejistoty a zásadních změn. V září 1949 vznikl první prototyp zcela nového automobilu Škoda 1200, který měl nahradit dosud vyráběné vozy a exportem na západní trhy získávat devizy.

Škoda 1200 se stala prvním sériovým vozem značky s celokovovou karoserií bez dřevěných částí. Sériová produkce byla zahájena v létě 1952. Vozidlo získalo lidové označení Sedan. Z běžných smrtelníků si však Sedan mohl dovolit málokdo, což bylo v kontrastu k původnímu, snadno dostupnému Popularu. Většina těchto vozů se vyvážela na Západ, v Československu sloužily především pro státní složky nebo taxislužbu.

V roce 1956 nahradila Škodu 1200 modernizovaná verze 1201 se silnějším motorem, která se vyráběla dalších pět let. Karosářské varianty zahrnovaly kromě sedanu také kombi, dodávku, sanitu a pick-up. Také tento model si Čechoslováci moc neužili a sloužil především jako vývozní artikl do kapitalistických zemí.

Škoda 1202: Konec legendy

Nástupkyně Škoda 1202 se veřejnosti představila v roce 1961. Vžil se pro ni lidový název Stejšn podle anglické zkratky STW (Station Wagon). Vyráběla se především v užitkových variantách kombi, ambulance a jako dodávka. Využití našla také jako pohřební vůz.

Kdysi elegantní a komfortní auto se tak s nadsázkou řečeno přetransformovalo do užitkového „žebřiňáku“ pro dělnickou třídu, paralelně s ideologickou proměnou československé společnosti. Noblesní automobil z předválečných let, který si zamilovala střední třída a mladoboleslavskou automobilku proslavil ve světě, se v letech po válce a s nástupem komunismu stal primárně pracovním vozem. Škoda 1202 navíc vynikala nosností až 650 kg, což ji předurčovalo pro náročné pracovní nasazení.

Během let 1961 až 1973 bylo vyrobeno kolem 60 tisíc všech verzí Škody 1202 ve 40 výrobních sériích. Významný počet vozů, zhruba 10 tisíc, byl exportován ve formě podvozků pro konečnou montáž do Turecka.

Škoda 1202 se stala posledním modelem z řady osobních automobilů Škody s páteřovým rámem a samostatnou karoserií, konstrukčně odvozených od předválečného typu Popular. Jejím nástupcem byl malý užitkový vůz Škoda 1203 („dvanáctsettrojka“) se samonosnou bezkapotovou karosérií, první a dosud zároveň jediný sériově vyráběný automobil od Škody tohoto typu.