Známý astronaut zachytil ve vesmíru červený objekt. Skřítek nebývá ze Země pozorovatelný

Andreas Mogensen, známý a uznávaný astronaut z Evropské kosmické agentury (ESA), zachytil na fotografiích vzácný atmosférický jev. Objev učinil během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Mogensenovi se podařilo vyfotografovat červený objekt popisovaný jako tzv. skřítek. Astronautova fotografie okamžitě obletěla sociální sítě po celém světě, píše portál ESA.

Úkaz, který Andreas Mogensen zachytil, se objevuje nad bouřkovými mraky ve výšce 40 až 80 km nad Zemí. Díky snímkům a videím pořízeným astronautem vědci odhadli, že velikost zachyceného červeného skřítek je přibližně 14 krát 26 km. Vzhledem ke svému vzniku v ionosféře jsou tyto jevy ze Země obtížně pozorovatelné. Nejčastěji jsou sledovány z vesmíru.

Thunder and lightning! ⛈️@Astro_Andreas managed to capture a red sprite, a rare lightning phenomenon, as part of the Thor-Davis experiment, led by @DTUSpace ⚡

The red sprite appeared above a thundercloud and Andreas captured it with a special event camera that allows us to… pic.twitter.com/o4gwweeVTH

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

— Human Spaceflight (@esaspaceflight) December 1, 2023

Červený skřítek zachycený speciální kamerou
Skřítci jsou typem silného elektrického výboje a mohou být výsledkem výbojů z mraku do Země nebo z mraku do mraku. K pořízení snímků Mogensen použil Davisovu kameru událostí, která funguje podobně jako lidské oko, tedy detekuje změnu kontrastu. Nezachycuje snímky jako klasická kamera. Je energeticky úsporná, spotřebuje jen několik wattů energie, a přesto je schopna pořídit ekvivalent 100 000 snímků za sekundu.

Mogensen provádí svá pozorování v rámci experimentu Thor-Davis, jehož cílem je studovat blesky v horních vrstvách atmosféry a jejich vliv na koncentraci skleníkových plynů. Experiment navazuje na dřívější experiment Thor z první mise Andreas v roce 2015. V současné době jej provádí Dánská technická univerzita (DTU) ve spolupráci s ESA.

Zdroj: ESA

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026